Její muž likvidoval katastrofu v Černobylu. Anastasija teď s obavami sleduje boje v Záporoží
Anastasija Ruděnková tiskne v dlani zlatou medaili, kterou její manžel Viktor dostal za svou práci při likvidaci havárie černobylské jaderné elektrárny. Ruděnko zemřel v roce 2014 na rakovinu močového měchýře, která se u něj podle jeho ženy objevila v důsledku vystavení radiaci, píše agentura AFP. Ve vesnici Vyščetarasivka, nedaleko jihoukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, se Ruděnková snaží o to, aby úřady uznaly roli, kterou radiace sehrála v manželově úmrtí.
Na druhé straně řeky Dněpr, méně než 14 kilometrů daleko, si nelze nepovšimnout siluety jaderné elektrárny. Kyjev a Moskva se od začátku srpna navzájem obviňují z jejího bombardování. Údery jednou dopadly i nedaleko skladu radioaktivního materiálu, jindy zase zapříčinily automatické zastavení chodu třetího reaktoru této největší evropské jaderné elektrárny.
Ukrajina tvrdí, že Moskva kromě útoků u zařízení skladuje zbraně a shromažďuje vojáky a využívá tak toho, že ukrajinská armáda nemůže opětovat palbu.
„Může nás potkat stejný osud jako obyvatele Černobylu,“ říká s povzdechem 63letá Ruděnková. „To co se děje, není dobré, a nevíme, jak to skončí,“ dodává.
Ukrajina si dodnes nese známky černobylské jaderné katastrofy z dubna 1986. Tehdejší exploze jednoho z reaktorů způsobila největší civilní jadernou nehodu v historii a rozšířila radioaktivní mrak nad celou Evropu. Za čtyři roky bylo na místo vysláno 600 000 likvidátorů, kteří téměř bez ochrany hasili požáry a odklízeli trosky z okolí elektrárny.
O tom, kolik si havárie vyžádala obětí, se dodnes diskutuje. OSN uznává pouze okolo třicítky mrtvých z řad pracovníků elektrárny a hasičů, kteří byli přímo ozářeni. Hnutí Greenpeace v roce 2006 zveřejnilo odbornou studii, podle které si katastrofa vyžádala až 100 000 životů.
Viktor Ruděnko v nebezpečné zóně řídil 18 dní nákladní vůz. Sovětský svaz mu za to udělil zlatou stuhu. Jeho práci dokládá nyní už rozpadající se dokument z archivů ukrajinského ministerstva obrany, na kterém je i vyznačena dávka absorbované radiace: 24,80 rentgenu.
„Pohled na manželovy dokumenty je pro mě bolestný,“ říká Ruděnková. „Mnoho lidí zemřelo a další to na celý život poznamenalo,“ připomíná. „Lidé říkají, že dochází k úniku, ale veřejně to nepřiznají,“ říká směrem k ostřelované Záporožské jaderné elektrárně, viditelné z jejího domova.
Odstavenou Černobylskou jadernou elektrárnu, která leží u hranic s Běloruskem, na začátku invaze na Ukrajinu obsadili ruští vojáci. Areál ale o pár týdnů později opustili, když se po neúspěšném pokusu o obsazení Kyjeva Moskva rozhodla vojáky ze severu napadené země stáhnout. Záporožská jaderná elektrárna se dostala pod kontrolu okupačních sil také na začátku války, po krátkých bojích, které rovněž vzbudily obavy. Od té doby je zařízení v rukou Rusů: řeka Dněpr, která kolem něj teče, vytyčuje hranice mezi územím dobytým Moskvou a tím, které je stále v rukou Kyjeva.
Vasyl Davidov potvrzuje, že ve Vyščetarasivce, venkovské osadě s chatami s výhledem na v těchto místech nesmírně širokou řeku, stále žijí tři likvidátoři černobylské katastrofy. Sám je jedním z nich. Na dekontaminaci Černobylu pracoval tři a půl měsíce, do zóny podnikl 102 výprav. Při pročesávání kontaminovaných domů s sebou měl dozimetr, který měří úroveň radiace.
Na zahradě, kde z mrazáku narychlo vyrobil stolek, vyložil 65letý Davidov své medaile. Jedna z nich zobrazuje mytickou postavu Atlanta, který na svých bedrech nese svět. Planetu ale nahrazuje Černobylská jaderná elektrárna. Davidov má i fotografie. Na jedné z nich je ve vojenské uniformě a jeho přátelé v první řadě drží transparent s nápisem: „Vojáku! Černobylskou půdu přivedeme zpátky k životu.“
„Byl jsem tam. Všechno jsem viděl, celý ten rozsah škod,“ ujišťuje Davidov, kterého už jen tak něco nevyděsí. Pár dní poté, co ruští vojáci převzali kontrolu na zařízením u Záporoží, byly ve vesnici distribuovány jódové tablety pro případ nouze. Ti, kteří strávili nějaký čas v černobylské zóně, si ale – zdá se – na hrozbu zvykli.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
Jednoho zabitého si vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov, podle kterého ruský dron zasáhl muže jedoucího na motocyklu. Při útoku ruských dronů na Kramatorsk ve stejném regionu přišel o život muž narozený v roce 1961, uvedly městské úřady.
V sousední Dněpropetrovské oblasti útoky ruských dronů a dělostřelecké ostřelování zranily dva lidi, šestasedmdesátiletou ženu a šestatřicetiletého muže, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko.
V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny tři lidé - muži ve věku 24 a 42 let a šestnáctiletý mladík - utrpěli zranění poté, co jejich auto zasáhl ruský dron, uvedla ukrajinská prokuratura. Útok na civilisty vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.
„Když věříte všemu, co vám říkají, zblázníte se,“ usmívá se. „Vycházím proto ze své zkušenosti, kterou to filtruji. K čemu by mi byl strach?“ říká Davidov.
