Rezignace a vnitřní vyšetřování: Organizace řeší obvinění Ukrajiny z porušení lidských práv
Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) začala vyšetřovat vlastní zaměstnance poté, co údajně nesprávně obvinili ukrajinskou armádu z páchání válečných zločinů na frontě. Organizace nyní přezkoumává závěry expertů na popud svého personálu, někteří zaměstnanci po vydání obvinění rezignovali na seniorní pozice. Ukrajina měla jednat v rozporu s mezinárodním zákonem.
Amnesty International nedávno vydala rozsáhlou zprávu o nezákonném jednání ukrajinských vojáků, rozhodnutí bylo ale podle mnohých předčasné a neopodstatněné. V dokumentu stojí, že Ukrajina rozmísťuje své vojáky v civilních městech takovým způsobem, který „porušuje mezinárodní zákony“.
Obvinění vyvolalo negativní reakce zaměstnanců organizace, kteří s rozhodnutím o jeho vydání nesouhlasili. Na své pozice rezignovalo i několik vysoce postavených členů personálu, informoval server DailyMail. Ti svůj odchod zdůvodnili tím, že vydaný dokument kritizující jednání Ukrajiny ospravedlňuje ruské útoky na tamní školy a nemocnice.
Věc bude přezkoumávat tým externích odborníků. Budou převážně zjišťovat, zda se v původní zprávě vyskytují „základní chyby“ a zda text „špatně interpretuje pravidla ozbrojeného konfliktu“, jak tvrdí někteří právníci zaměstnaní organizací. Vyšetřovat budou také chybné jednání autorky zprávy Donatelly Roverové, která měla ukrajinským úřadům poskytnout nedostatečně dlouhou dobu pro zveřejnění oficiální reakce na původní obvinění.
Velký problém pro šéfa
„Amnesty International vytvoří hloubkový, obsáhlý posudek procesu, jenž předcházel publikaci tiskové zprávy o porušení mezinárodních lidských práv ukrajinskými jednotkami,“ uvedla organizace.
Potenciální zjištění externí komise by mohlo znatelně ohrozit pozici generální tajemnice Agnès Callamardové, která odsouhlasila vydání tiskové zprávy a následně na Twitteru osočila kritiky samotného obvinění. Na sociální síti nazvala odpůrce „mediálními troly“.
„Česko vyjadřuje plnou podporu našim polským spojencům. Bezohledné narušování polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje nás všechny,“ tweetoval ministr zahraničí ČR Jan Lipavský. „NATO musí bezodkladně posílit protivzdušnou obranu na své východní hranici. Putin nepřestane, dokud ho nezastavíme – ruku v ruce s tvrdšími sankcemi,“ dodal.
Hasiči měli po ruských útocích plné ruce práce mj. v Doněcké, Žytomyrské, Vinnycké i Volyňské oblasti. Celkem útoku čelilo 15 ukrajinských oblastí, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo na Ukrajinu asi 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Jeden člověk podle prezidenta zahynul v Žytomyrské oblasti.
„Noční ruský dronový útok, jenž zasáhl i území Polska, je testováním obranyschopnosti zemí NATO. Těžko lze uvěřit, že šlo o pouhou náhodu. Putinův režim ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam může zajít,“ tweetuje premiér ČR Petr Fiala. „Je zřejmé, že Rusko se snaží poškodit obyvatele dalších evropských zemí. Stojíme za Polskem, protože oni jsou jako naši spojenci v první linii. Prosím, myslete na to, zejména v tyto dny, kdy se vás snaží řada extremistů přesvědčit, že Rusko není nepřítel a že řešením je nezbrojit.“
