Úterý 4. října 2022
Svátek slaví František, zítra Eliška
Oblačno 16°C

Uprchlí Rusové? Šance pro Západ nejen kvůli odlivu mozků. Putinově zemi začíná chybět řada odborníků

Autor: ČTK - 
13. srpna 2022
15:00

Pokud chtějí západní země pomoci Ukrajině a čelit ruské agresi, měly by se také více snažit využít intelektuální a ekonomický potenciál ruských emigrantů. Mohou tak vytvořit společenství, které pak může komunikovat s Rusy v jejich vlasti a snad i ovlivnit jejich postoje, domnívá se bývalý analytik americké CIA Kent Harrington, jehož citoval deník El País v článku nazvaném Odliv mozků z Ruska je příležitostí pro Západ, a nejen ekonomickou.

Emigrace je stará jako lidstvo samo. V tomto století prchali mimo jiné Syřané, Iráčané či Afghánci po neúspěšném boji za svobodu a před sektářskými válkami. Salvadorci, Guatemalci a Hondurasané utíkají před bídou a kriminalitou a teď miliony Ukrajinců přijely do dalších zemí Evropy a ptají se, kdy se budou moci vrátit domů.

Svou zemi ale opouštějí i Rusové. Podle nedávných odhadů ruské tajné služby FSB jen v prvních třech měsících letošního roku opustily svou vlast téměř čtyři miliony Rusů. Statistiky FSB se sice dají těžko ověřit, ale počty emigrantů z Ruska jsou letos výrazné. Ve srovnáním s prvním čtvrtletím roku 2021 se například zvýšily pětkrát jejich odchody do Gruzie či Tádžikistánu, v případě Estonska to byl čtyřnásobek.

Ani ruská emigrace není ničím novým. Svou vlast Rusové opouštěli už po neúspěšné revoluci v roce 1905, výrazně více jich ale uteklo po té v roce 1917, když se k moci dostali bolševici. V celé Evropě tehdy začaly vznikat „malé Moskvy“. Historie se opakovala v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu.

Ve 20. letech minulého století byli mezi ruskými emigranty monarchisté, pravičáci i vojenští veteráni, poražení z občanské války, kteří konspirovali v cizině proti bolševickému režimu. Pozdější ruští emigranti ale, jak v roce 2011 řekl německý historik Karel Schlögel, nebudovali politické struktury, a tudíž měli jen malé možnosti ovlivnit změny ve své rodné zemi.

Schlögel ale také definoval významný rozdíl mezi emigranty minulého a současného století. Ti z 21. století jsou často podnikatelé či manažeři firem, specialisté v IT, vědci či umělci. Jejich odchod do ciziny tak představuje důležitý odliv mozků. Náměstek ministra vnitra Igor Zubov na tento problém upozornil v ruském parlamentu letos v červnu, kdy uvedl, že ruští specialisté na informační technologie po začátku války na Ukrajině masivně odcházejí a že v Rusku teď těchto odborníků chybí na 170 000. Zubov také vyzval parlament, aby povolil vstup většího počtu informatiků z ciziny.

A nejde jen o počítače a programování. Stejně jako začátkem 20. století i teď utíkají z Ruska novináři, spisovatelé, herci či filmaři, odcházejí ale i podnikatelé. Britská poradenská společnost v oblasti investiční migrace Henley & Partners, která radí mimo jiné bohatým klientům jak získat jiné občanství, nedávno odhadla, že letos Rusko opustí na 15 000 milionářů. Většina se zřejmě usadí na Maltě, v ostrovním státě Mauricius či v Monaku, kde movité imigranty lákají pláže a benevolentní daňové zákony.

Není až tak podstatné, zda kvalifikovaní odborníci a bohatí příznivci šampaňského odcházejí proto, že nesouhlasí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, či kvůli ekonomickým důvodům, včetně protiruských sankcí zavedených Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Důležité je, že jde o únik mozků a kapitálu. Některé země, včetně Spojených států, už si uvědomily, že se toho dá využít. Například americký prezident Joe Biden letos v květnu navrhl zmírnit požadavky pro udělování víz Rusům s vysokoškolským vzděláním v některých technických oborech. Naproti tomu například Česká republika kvůli ruské invazi na Ukrajinu vydávání víz Rusům až na výjimky dočasně zastavila.

A i když kampaně některých zemí pro nábor ruských specialistů přinesou zejména ekonomický profit, využít by se dal i politický potenciál. Jedině Rusové mohou rozhodnout o osudu své vlasti, ale Západ má široké možnosti jak pomoci těm, kteří si doma změnu přejí, míní bývalý analytik CIA Harrington.

17:31
4. 10. 2022

Ruský nacionalista Alexandr Dugin podal v Česku trestní oznámení na ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). Upozornil na to dnes server Aktuálně.cz. Dugin ministryni obviňuje z podpory a propagace terorismu kvůli výrokům Černochové o smrti své dcery Darji Duginové při srpnovém atentátu. Oznámení podal Dugin prostřednictvím advokáta, bývalého senátora ČSSD Jiřího Vyvadila, který to oznámil ve své facebookové skupině Přátelé Ruska v ČR. Černochová uvedla na twitteru, že ji trestní oznámení nechává klidnou a označila ho za „nesmyslné“.

16:56
4. 10. 2022

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal výnos, který za neplatné od samého počátku prohlašuje ruské právní akty porušující svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, a to včetně dekretů ruského prezidenta Vladimira Putina o uznání nezávislosti Krymu z března 2014 a čtyř dalších ukrajinských regionů z minulého měsíce. Uvedené Putinovy dekrety předcházely ruské anexi těchto ukrajinských území. Podle Zelenského výnosu nemají žádné právní následky.

„Území Ukrajiny je celistvé a nedotknutelné v rámci mezinárodně uznaných státních hranic a svrchovanost Ukrajiny se vztahuje na její celé území,“ stojí v dekretu ukrajinského prezidenta. Toto rozhodnutí potvrzuje nezadatelné svrchované právo Ukrajiny obnovit a zachovat územní celistvost.

16:22
4. 10. 2022

Ve finském městě Kotka odstranili sochu Vladmira Iljiče Lenina, která byla v této severské zemi poslední veřejně vystavenou skulpturou věnovanou vůdci ruské bolševické revoluce. Úřady padesátitisícového města ležícího nedaleko hranic s Ruskem se tak rozhodly na základě žádostí obyvatel, jejichž odpor k soše zesílil po ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes agentura AP

Kompletní online

Video  Medveděv hrozí Ukrajině soudným dnem: Analytik o jaderné hrozbě i cíli Ukrajinců zničit Krymský most  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa