„Mají na sobě stopy po mučení.“ V Buče pohřbívají civilisty bez identifikace. Označují je čísly
V ukrajinském městě Buča tento týden pohřbívali tamní oběti ruské invaze, které nikdo dosud neidentifikoval. Úřady je proto uložily do hrobů označených čísly. Informovaly o tom agentury AP a AFP. Město ležící v Kyjevské oblasti se společně s několika dalšími obcemi z regionu stalo symbolem ruských válečných zločinů na Ukrajině. Invazní jednotky se z oblasti stáhly na přelomu března a dubna, vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky a nálezech masových hrobů. Svět šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích. Moskva zodpovědnost popřela.
V úterý Ukrajinci pochovali v Buči 14 neznámých a v čtvrtek dalších 11 zabitých v době ruské okupace města. Původně je většinou narychlo pohřbili místní obyvatelé do hromadných hrobů, protože kvůli prudkým bojům neměli jinou možnost, píše AFP. Další tři obřady jsou naplánované, řekla agentuře Mychajlyna Skoryk-Škarivská z místní radnice.
Většina ze 14 v úterý pochovaných obětí ruské vojenské agrese měla podle ní střelné rány v hlavě a hrudi. „Všichni lidé, kteří byli zastřeleni a exhumováni z masového hrobu, měli na sobě stopy po mučení,“ uvedla podle agentury Reuters.
Ze 458 civilistů, kteří podle ukrajinských úřadů zemřeli za ruské okupace města, jich zatím nebylo možné identifikovat pět desítek. Mezi zabitými je rovněž 12 dětí, ve většině případů zemřely společně s jejich rodiči, poznamenala AP.
Odborníci neznámým obětem odebrali vzorky DNA a vše, co by mohlo pomoci při identifikaci, úřady zveřejnily na facebooku. Musejí však dodržovat určité postupy. „Aby mohla být těla formálně identifikována, musí je vidět a poznat příbuzní,“ vysvětlila Skoryk-Škarivská.
U dvou z 11 těl pohřbených ve čtvrtek, se našly doklady. Navzdory výzvě na internetu se však nikdo neozval, aby je identifikoval. Skoryk-Škarivskou to úplně nepřekvapilo. Ačkoliv se do Buči navenek vrátil relativně normální život, polovina předválečných obyvatel města ještě nikoliv. „Budeme pokračovat v práci. Našim cílem je najít příbuzné každého neidentifikovaného člověka,“ dodala činitelka.
U hrobů neznámých tak stojí ortodoxní kříž a na něm malá cedulka s číslem, aby bylo možné tělo najít, pokud se testy DNA ukáží jako průkazné nebo se přihlásí někdo z rodiny. „Modlíme se za duše nespravedlivě zabitých,“ pronesl podle AP na čtvrteční bohoslužbě otec Andrij. „Bůh jejich jména zná,“ dodal. Agentuře AFP řekl, že je důležité, aby tito lidé byli pohřbeni důstojně.
U jedné z čerstvě pohřbených obětí se identifikace podle agentur podařila na poslední chvíli. V Buči tak nyní pohřbili i sedmatřicetiletého bývalého vojáka Oleksandra Chmaruka, kterého jeho rodiče pohřešovali od března. Sami krátce před jeho zmizením uprchli z města a od té doby po něm pátrali. Věděli jen, že ho zadrželi Rusové, píše AFP. Na poslední chvíli ho pomohla identifikovat fotografie sdílená na sociální síti. Chmaruk je tak nyní pohřben mezi desítkami hrobů, na jejichž náhrobcích je datum úmrtí „Březen 2022“.
Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar skončí ve své funkci ke dni jmenování nové vlády. Jeho rezignaci dnes přijala vláda v demisi, řekl na dotaz ČTK po jednání novinářům vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Funkci poradce pro národní bezpečnost vytvořila vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2022, Pojar ji obsadil od začátku následujícího roku. Podle Rakušana nastavil Pojar svým působením v této funkci laťku vysoko.
Pojar v pondělí ČTK napsal, že jeho rezignace bude navázaná na den jmenování nové vlády. „Od počátku byla má pozice postavená tak, že každý premiér, respektive každá nová vláda, má mít možnost jmenovat svého vlastního poradce pro národní bezpečnost. Jen tak může celý systém fungovat,“ uvedl.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
