„Mají na sobě stopy po mučení.“ V Buče pohřbívají civilisty bez identifikace. Označují je čísly
V ukrajinském městě Buča tento týden pohřbívali tamní oběti ruské invaze, které nikdo dosud neidentifikoval. Úřady je proto uložily do hrobů označených čísly. Informovaly o tom agentury AP a AFP. Město ležící v Kyjevské oblasti se společně s několika dalšími obcemi z regionu stalo symbolem ruských válečných zločinů na Ukrajině. Invazní jednotky se z oblasti stáhly na přelomu března a dubna, vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky a nálezech masových hrobů. Svět šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích. Moskva zodpovědnost popřela.
V úterý Ukrajinci pochovali v Buči 14 neznámých a v čtvrtek dalších 11 zabitých v době ruské okupace města. Původně je většinou narychlo pohřbili místní obyvatelé do hromadných hrobů, protože kvůli prudkým bojům neměli jinou možnost, píše AFP. Další tři obřady jsou naplánované, řekla agentuře Mychajlyna Skoryk-Škarivská z místní radnice.
Většina ze 14 v úterý pochovaných obětí ruské vojenské agrese měla podle ní střelné rány v hlavě a hrudi. „Všichni lidé, kteří byli zastřeleni a exhumováni z masového hrobu, měli na sobě stopy po mučení,“ uvedla podle agentury Reuters.
Ze 458 civilistů, kteří podle ukrajinských úřadů zemřeli za ruské okupace města, jich zatím nebylo možné identifikovat pět desítek. Mezi zabitými je rovněž 12 dětí, ve většině případů zemřely společně s jejich rodiči, poznamenala AP.
Odborníci neznámým obětem odebrali vzorky DNA a vše, co by mohlo pomoci při identifikaci, úřady zveřejnily na facebooku. Musejí však dodržovat určité postupy. „Aby mohla být těla formálně identifikována, musí je vidět a poznat příbuzní,“ vysvětlila Skoryk-Škarivská.
U dvou z 11 těl pohřbených ve čtvrtek, se našly doklady. Navzdory výzvě na internetu se však nikdo neozval, aby je identifikoval. Skoryk-Škarivskou to úplně nepřekvapilo. Ačkoliv se do Buči navenek vrátil relativně normální život, polovina předválečných obyvatel města ještě nikoliv. „Budeme pokračovat v práci. Našim cílem je najít příbuzné každého neidentifikovaného člověka,“ dodala činitelka.
U hrobů neznámých tak stojí ortodoxní kříž a na něm malá cedulka s číslem, aby bylo možné tělo najít, pokud se testy DNA ukáží jako průkazné nebo se přihlásí někdo z rodiny. „Modlíme se za duše nespravedlivě zabitých,“ pronesl podle AP na čtvrteční bohoslužbě otec Andrij. „Bůh jejich jména zná,“ dodal. Agentuře AFP řekl, že je důležité, aby tito lidé byli pohřbeni důstojně.
U jedné z čerstvě pohřbených obětí se identifikace podle agentur podařila na poslední chvíli. V Buči tak nyní pohřbili i sedmatřicetiletého bývalého vojáka Oleksandra Chmaruka, kterého jeho rodiče pohřešovali od března. Sami krátce před jeho zmizením uprchli z města a od té doby po něm pátrali. Věděli jen, že ho zadrželi Rusové, píše AFP. Na poslední chvíli ho pomohla identifikovat fotografie sdílená na sociální síti. Chmaruk je tak nyní pohřben mezi desítkami hrobů, na jejichž náhrobcích je datum úmrtí „Březen 2022“.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.
„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
