„Mají na sobě stopy po mučení.“ V Buče pohřbívají civilisty bez identifikace. Označují je čísly
V ukrajinském městě Buča tento týden pohřbívali tamní oběti ruské invaze, které nikdo dosud neidentifikoval. Úřady je proto uložily do hrobů označených čísly. Informovaly o tom agentury AP a AFP. Město ležící v Kyjevské oblasti se společně s několika dalšími obcemi z regionu stalo symbolem ruských válečných zločinů na Ukrajině. Invazní jednotky se z oblasti stáhly na přelomu března a dubna, vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky a nálezech masových hrobů. Svět šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích. Moskva zodpovědnost popřela.
V úterý Ukrajinci pochovali v Buči 14 neznámých a v čtvrtek dalších 11 zabitých v době ruské okupace města. Původně je většinou narychlo pohřbili místní obyvatelé do hromadných hrobů, protože kvůli prudkým bojům neměli jinou možnost, píše AFP. Další tři obřady jsou naplánované, řekla agentuře Mychajlyna Skoryk-Škarivská z místní radnice.
Většina ze 14 v úterý pochovaných obětí ruské vojenské agrese měla podle ní střelné rány v hlavě a hrudi. „Všichni lidé, kteří byli zastřeleni a exhumováni z masového hrobu, měli na sobě stopy po mučení,“ uvedla podle agentury Reuters.
Ze 458 civilistů, kteří podle ukrajinských úřadů zemřeli za ruské okupace města, jich zatím nebylo možné identifikovat pět desítek. Mezi zabitými je rovněž 12 dětí, ve většině případů zemřely společně s jejich rodiči, poznamenala AP.
Odborníci neznámým obětem odebrali vzorky DNA a vše, co by mohlo pomoci při identifikaci, úřady zveřejnily na facebooku. Musejí však dodržovat určité postupy. „Aby mohla být těla formálně identifikována, musí je vidět a poznat příbuzní,“ vysvětlila Skoryk-Škarivská.
U dvou z 11 těl pohřbených ve čtvrtek, se našly doklady. Navzdory výzvě na internetu se však nikdo neozval, aby je identifikoval. Skoryk-Škarivskou to úplně nepřekvapilo. Ačkoliv se do Buči navenek vrátil relativně normální život, polovina předválečných obyvatel města ještě nikoliv. „Budeme pokračovat v práci. Našim cílem je najít příbuzné každého neidentifikovaného člověka,“ dodala činitelka.
U hrobů neznámých tak stojí ortodoxní kříž a na něm malá cedulka s číslem, aby bylo možné tělo najít, pokud se testy DNA ukáží jako průkazné nebo se přihlásí někdo z rodiny. „Modlíme se za duše nespravedlivě zabitých,“ pronesl podle AP na čtvrteční bohoslužbě otec Andrij. „Bůh jejich jména zná,“ dodal. Agentuře AFP řekl, že je důležité, aby tito lidé byli pohřbeni důstojně.
U jedné z čerstvě pohřbených obětí se identifikace podle agentur podařila na poslední chvíli. V Buči tak nyní pohřbili i sedmatřicetiletého bývalého vojáka Oleksandra Chmaruka, kterého jeho rodiče pohřešovali od března. Sami krátce před jeho zmizením uprchli z města a od té doby po něm pátrali. Věděli jen, že ho zadrželi Rusové, píše AFP. Na poslední chvíli ho pomohla identifikovat fotografie sdílená na sociální síti. Chmaruk je tak nyní pohřben mezi desítkami hrobů, na jejichž náhrobcích je datum úmrtí „Březen 2022“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva si je vědoma toho, že původně zveřejněný 28bodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války nyní doznává změn. „V současné době je jedinou podstatnou věcí americký projekt, Trumpův projekt. Věříme, že by se mohl stát velmi dobrým základem k jednání. Tohoto názoru se stále držíme,“ řekl Peskov.
Narušení vzdušného prostoru dronem ráno oznámilo vedle Rumunska také sousední Moldavsko. Úřady evakuovaly obec Cuhureștii de Jos v okrese Florești na severozápadě Moldavska poté, co v ranních hodinách dron narazil do obytné budovy. „Policejní pyrotechnická jednotka už míří na místo incidentu. Obyvatelé byli evakuováni a oblast byla policií okresu Florești uzavřena,“ uvedly moldavské úřady,; pohraničníci také oznámili, že nad moldavským vzdušným prostorem přeletěl ruský dron íránské výroby Šáhid, který se pohyboval směrem k rumunské hranici, a ihned o tom informovali sousední zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X zdůraznil, že narušení vzdušného prostoru těchto zemí jasně připomíná důležitost posílení obranných systémů a zvýšení sankčního tlaku na Rusko.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
