Kyjevem otřásl mohutný výbuch. Chvíli před ním houkaly sirény. A konec války je prý na dohled
V Kyjevě se dnes ráno ozvalo několik výbuchů, informovala agentura Reuters. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička nikdo nezemřel, ale jeden člověk utrpěl zranění a musel být převezen do nemocnice. Svědci viděli nad městem po explozích stoupat dým. Příčiny výbuchů nejsou zatím známé. Před explozemi byly v Kyjevské oblasti slyšet sirény, jež varují před leteckým útokem. Podle některých zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters, šlo o ruské bombardování, jehož cílem byla železniční síť. Ruská agrese na Ukrajině trvá už přes 100 dní, podle ministra obrany Oleksije Reznikova by mohla skončit do konce roku.
O několika explozích ve dvou kyjevských čtvrtí informoval na síti Telegram také kyjevský starosta Vitalij Kličko, který ale nesdělil další detaily. Na místě podle něj zasahují záchranáři. „Několik explozí v kyjevských čtvrtích Darnycja a Dniprovskyj,“ napsal Kličko na telegramu. „Na místě zasahují záchranáři,“ dodal.
Podle ukrajinské společnosti Energoatom přeletěla dnes ráno jedna z ruských raket nebezpečně nízko nad Jihoukrajinskou jadernou elektrárnou. „Byla to nejspíš ta raketa, která byla vypálena ve směru na Kyjev,“ uvedl Energoatom na telegramu. Podle agentury Reuters tyto zprávy nebylo možné nezávisle ověřit.
„Agresor i nadále vede raketové a letecké útoky na civilní a vojenskou infrastrukturu v naší zemi, a to hlavně v Kyjevě,“ uvedl generální štáb ukrajinské armády.
Častost útoků na ukrajinské hlavní město se snížila poté, co se ruská vojska stáhla z Kyjevské oblasti. Raketový útok ruské jednotky podnikly například na konci dubna, kdy byl v Kyjevě na návštěvě generální tajemník OSN António Guterres.
Konec války na dohled?
Válka na Ukrajině by podle optimistického odhadu mohla skončit do konce roku, uvedl na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle něj západní státy nepodporují dostatečně Ukrajinu. Uznal ale, že situace s dodávkami těžkých zbraní se v poslední době zlepšuje, informovala stanice CNN.
Reznikov uvedl, že je „těžké odhadnout, kdy válka skončí, ale můj optimistický odhad je, že skončí do konce roku“. Tento týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval, že státy Severoatlantické aliance se musí připravit na dlouhý a opotřebovávací konflikt.
Reznikov v Bratislavě uvedl, že Ukrajina se nachází „ve válečném stavu bez odpovídající podpory demokratického světa“. Dodal, že jeho země stále potřebuje těžké zbraně, jako tanky, houfnice, systémy protivzdušné ochrany či raketomety. „V prvních měsících války jsme se zaměřili na získání protitankových a protivzdušných zbraní, nyní se ale způsob vedení války změnil a potřebujeme těžké zbraně,“ uvedl.
Dodání těžkých zbraní Ukrajině oznámila či zvažuje řada zemí. Británie chce Kyjevu poskytnout raketomety M270, Německo houfnice či systém protivzdušné obrany Gepard a USA raketový systém HIMARS.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.
Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
