Turbína Nord Streamu 1 je po opravě a připravená pro Rusko. Podle Gazpromu návrat znemožňují sankce
Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz, který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Scholz také řekl, že by mohlo být vhodné prodloužit v Německu provoz jaderných elektráren. To kancléř ještě donedávna odmítal. Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to dnes ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek.
Osud 12 metrů dlouhé turbíny je bedlivě sledován. Evropské vlády totiž Rusko obvinily, že pod falešnou záminkou snižuje dodávky plynu, aby se tak mstilo za západní sankce uvalené po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva to popírá a jako důvod nižšího průtoku plynu potrubím Nord Stream 1 uvádí problémy s turbínou.
Záhady kolem turbíny
Pří návštěvě závodu německý kancléř uvedl, že by mohlo být vhodné prodloužit provoz tří jaderných elektráren, které by podle dosavadních plánů měly přestat vyrábět elektřinu na konci letošního roku. Záležet bude na výsledcích nových testů odolnosti německého energetického odvětví, které budou známy v příštích týdnech, uvedla agentura AFP. Scholz úvahy o prodloužení životnosti jaderných elektráren zdůvodnil pomalejším rozvojem obnovitelných zdrojů. V tom podle něj zaostává například Bavorsko, kde jedna jaderná elektrárna stojí.
V minulých dnech podpořil prodloužení provozu jaderných zařízení do konce roku 2024 ministr financí a šéf vládních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, zatímco politici ze strany Zelených byli zatím proti. Scholz nicméně uvedl, že jaderné elektrárny v Německu zajišťují pouze malou část výroby elektřiny, a to zhruba šest procent.
Generální ředitel společnosti Siemens Energy Christian Bruch potvrdil, že firma jedná s ruskou plynárenskou společností Gazprom o dodávce turbíny. Žádná dohoda ale zatím nebyla uzavřena, informovala agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Scholzova slova reagoval sdělením, že Gazprom nyní čeká na dokumenty, které umožní návrat turbíny z Německa. Podle Moskvy je potřeba předložit dokumenty, které prokážou, že na zařízení se nevztahují západní sankce. Mluvčí německé vlády uvedl, že na turbínu se v současnosti sankce nevztahují, a proto dokumenty požadované Ruskem nejsou nutné.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie, jeho maximální kapacita je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom v polovině června snížil kvůli problémům s turbínou objem dodávek zhruba na 40 procent kapacity potrubí. Německá společnost Siemens Energy, která má na starosti servis turbín pro plynovod, zařízení odeslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jeho vrácením. Koncem července Gazprom oznámil technické problémy s další turbínou a dodávky Nord Streamem 1 snížil až na 20 procent kapacity.
Hlavní spor kvůli dodávkám plynu se vede o turbínu Siemens Energy SGT-A65, která je 12 metrů dlouhá a váží 20 tun. Po údržbě musí být zařízení přepraveno zpět do ruské kompresorové stanice Portovaja společnosti Gazprom, při tranzitu však zůstala v Německu. Rusko poukazuje na nevyřešené problémy kolem přepravy turbíny, a také na západní sankce. Berlín obviňuje Moskvu, že proces záměrně zdržuje.
Celkem osm turbín pro stanici Portovaja, která leží u Finského zálivu nedaleko ruského města Vyborg, vyrobila společnost Rolls-Royce. Její výrobu plynových turbín ale v roce 2014 koupila společnost Siemens Energy. Turbíny jsou potřeba k tomu, aby byl zajištěn plynulý tok plynu.
Gazprom označuje stanici Portovaja za největší kompresorovou stanici na světě, k otázkám týkajícím se provozu plynovodu Nord Stream 1 se však nevyjadřuje. Informovaný zdroj tvrdí, že ve stanici jsou čtyři náhradní turbíny, které mají zajistit fungování i v případě, že by některé ze zařízení muselo opustit stanici kvůli údržbě. Navíc podle zdroje mohou dvě turbíny zůstat v nečinnosti, aniž by se snížila kapacita stanice.
Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.
Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz se dohodla na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen a amerických partnerů. Šéf Naftohazu Serhij Koreckyj uvedl, že nově sjednané dodávky budou činit nejméně 300 milionů krychlových metrů. Podnik se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím útokům z ruské strany, napsala agentura Reuters.
Společnost Orlen uvedla, že dohoda byla podepsána na konferenci o transatlantické energetické spolupráci, které se zúčastnil také polský ministr energetiky Miłosz Motyka. „Tato dohoda umožní dovoz významného objemu plynu ze Spojených států na Ukrajinu a připraví půdu pro další iniciativy tohoto typu, které by mohly podpořit další země střední a východní Evropy,“ dodala.
Polský Orlen začal na Ukrajinu dodávat americký LNG v letošním roce. Polské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že díky nové dohodě se celkový objem dodávek zvýší na téměř miliardu krychlových metrů. Plyn putuje z USA do terminálů v Polsku a Litvě a následně se přepravuje na Ukrajinu, píše Reuters.
Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX.
Lodě Sikar a Monte 1 byly na začátku října naloženy ropou z ruského baltského přístavu Primorsk. Oba tankery plují pod gambijskou vlajkou.
Podle OilX a LSEG se loď Sikar, která byla naložena 6. října, zastavila 24. října ve Středozemním moři poblíž vstupu do Suezského průplavu a od té doby zůstává zakotvena. Jako svůj cíl deklarovala egyptský přístav Port Saíd na severním konci průplavu. Loď Monte 1, která byla podle LSEG naložena 7. října, proplula průplavem 30. října a kotví v Rudém moři.
