Horší než Azovstal: Slova příbuzných vězňů z bombardované Olenivky. „Žijeme ze vzpomínek.“
Příbuzní obránců oceláren Azovstal v Mariupolu požadují označení Ruska za teroristický stát v reakci na smrt ukrajinských válečných zajatců při smrtícím útoku na věznici v Olenivce. 29. července zemřely desítky ukrajinských válečných zajatců při výbuchu ve vězení Olenivka, obě strany konfliktu se obviňují navzájem. Mezinárodní výbor Červeného kříže a Organizace spojených národů usilují o přístup na místo činu a možnost evakuace raněných, uvedlo rádio Svobodná Evropa.
„Žijeme nyní výhradně z víry, naděje, plánů do budoucna a vzpomínek na minulost,“ řekla Anastasia, jejíž manžel patřil mezi obránce ocelárny Azovstal v ukrajinském Mariupolu, kteří se vzdali 16. května po více než dvouměsíční obraně proti ruským okupantům. Od kapitulace obránců jsou její manžel, otec i manžel její sestry – všichni obránci Azovstalu – drženi ve vězeňském komplexu Olenivka na území kontrolovaném proruskými separatisty na východě Ukrajiny.
Ruští představitelé uvedli, že 53 válečných zajatců bylo zabito a 75 zraněno při výbuchu, který podle Moskvy provedly ukrajinské síly pomocí přesných raket dodaných USA. Kyjev obvinil Rusy a jejich zástupce na Ukrajině z organizování výbuchu, aby zakryli údajné mučení a popravy vězňů na místě.
„Celá naše existence se točí kolem skutečnosti, že naši milovaní jsou nyní v těch nejstrašnějších podmínkách,“ řekla Anastasia. „Mysleli jsme si, že nic nemůže být horšího než Azovstal, ale ukázalo se, že to nebyla pravda.“
Alina, jejíž manžel byl rovněž obráncem Azovstalu a který je držen v Olenivce od poloviny května, pro Current Time řekla, že o svém manželovi od jeho poslední noci v ocelárně neslyšela. „Poslal fotografie sebe sama, své tváře, protože jsem ho chtěla vidět,“ vzpomínala. „Od té doby, co opustil Azovstal, jsem s ním nekomunikovala.“
Vyčerpaní a vyhublí váleční zajatci
Přestože Anastasia ani Alina nemají kontakt se svými příbuznými v Olenivce, identifikovaly je z fotografií a videí zveřejněných na ruských chatovacích skupinách na sociálních sítích. „Zjistila jsem to ze zdrojů, jako jsou skupiny Telegram, “ řekla Alina. „Na fotografiích bylo vidět, jak vězni z Azovstalu stáli ve formaci u Olenivky. Viděla jsem svého manžela zblízka spolu s ostatními. Pak jsem v dalším videu viděla, jak vchází do jídelny.“
„Hovoří obecně o tom, jak se s nimi zachází, jak jsou všichni vyčerpaní, vyhublí. Jsou krmeni dvakrát denně malými porcemi jídla, které se stěží dá nazvat jídlem,“ sdělila Anastasia ruskojazyčnému deníku Current Time provozovaným rádiem Svobodná Evropa. „Dostávají vodu z potoka. Smějí se koupat, myslím, dvakrát týdně.“
Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin nazval obránce oceláren v květnu „nacistickými zločinci“ a řekl, že by neměli být zahrnuti do žádné výměny zajatců. Předseda výboru pro mezinárodní záležitosti ruské dumy Leonid Sluckij podpořil myšlenku tribunálů a řekl, že Rusko by mělo zrušit moratorium na trest smrti z roku 1996. „Celý svět by měl vidět, že si ukrajinští nacionalisté zaslouží pouze popravu,“ řekl.
29. července ruská ambasáda v Londýně uvedla na twitteru – v příspěvku, který porušoval pravidla o nenávistném chování platformy – že „azovští militanti si zaslouží popravu, ale smrt ne zastřelením, ale oběšením, protože to nejsou skuteční vojáci. Zaslouží si ponižující smrt."
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
