Rusové zabili jednoho z nejbohatších Ukrajinců. Obilnému magnátovi vletěla raketa do ložnice
Při ruském ostřelování Mykolajivu zemřel jeden z největších ukrajinských obchodníků s obilím Oleksij Vadaturskyj a jeho manželka Raisa. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě.
Obilný magnát zahynul v noci na 31. července, když jeho dům zasáhla raketa. Podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byl však útok na podnikatele cílený. „Nebyla to náhoda,“ uvedl. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě. Ruská raketa zasáhla podle ukrajinských úřadů podnikatelovu ložnici.
Pan Vadaturskyj vlastnil Nibulon, společnost zabývající se vývozem obilí. Získal také cenu „Hrdina Ukrajiny“.
Starosta Mykolajiva Oleksandr Senkevyč uvedl, že šlo pravděpodobně o dosud nejtěžší ruské bombardování města. Na Mykolajiv dopadla opět kazetová munice a ostřelování hlásí i Nikopol.
Zelenskyj: Hrozí dvakrát nižší žně
Podle ukrajinského prezidenta zůstává hlavním cílem předejít potravinové krizi na světě, kterou by pokračující ruská válka proti Ukrajině mohla vyvolat. Ruské vojenské operace zastavily přepravu obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře.
„Ukrajinským žním letos hrozí, že budou dvakrát nižší,“ napsal Zelenskyj na twitteru, aniž by uvedl zdroje své prognózy. Ukrajinský prezident sdílel video, které poukazuje na ničivé důsledky ruské invaze na ukrajinské zemědělství. V posledních letech produkce dosahovala 70 až 80 milionů tun obilí.
Ukrajina patří k hlavním světovým exportérům obilí a mezinárodní odborníci se obávají, že zablokování námořní trasy může vést k nedostatku a růstu cen této komodity. To by dopadlo především na chudší země. Podle odhadů Kyjeva je v přístavech zablokováno na 20 až 25 milionů tun ukrajinského obilí. Ukrajina se snaží využívat i alternativní trasy, například železnici či přepravu přes Dunaj.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině. Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. „Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje. Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka. „Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak. Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
