Ukrajinské obilí může zamířit do světa. Čekáme na signál, vzkázal Zelenskyj z přístavu
Ukrajina je podle prezidenta Volodymyra Zelenského připravena zahájit dodávky obilí z černomořských přístavů, čeká na signál od Turecka a OSN, že má s vývozem této klíčové komodity začít. Zelenskyj to prohlásil při své návštěvě přístavu Čornomorsk, kde se byl podívat na přípravy na obnovení dodávek. Ministr dopravy Oleksandr Kubrakov řekl, že zatím nebylo stanoveno, kdy první loď vypluje a doufá, že by to mohlo být koncem tohoto týdne.
Vývoz ukrajinského obilí se má obnovit na základě dohod z 22. července mezi OSN, Tureckem, Ruskem a Ukrajinou o zajištění bezpečného vývozu obilí ze tří ukrajinských přístavů. Čornomorsk, ležící jižně od Oděsy, je jedním z této trojice. Dalšími jsou Oděsa samotná a přístav v Južném, které leží naopak na severovýchod od Oděsy.
„My jsme plně připraveni. Vyslali jsme všechny signály našim partnerům - OSN a Turecku,“ řekl Zelenskyj. Dodal, že ministr dopravy je v kontaktu s Ankarou a OSN a čeká na znamení, že dodávky mohou začít.
Kubrakov v Oděse řekl, že v jejím přístavu je 17 plavidel uvázlých kvůli ruské blokádě naloženo obilím. „Doufám, že dnes od OSN dostaneme potvrzení ohledně navrhovaného koridoru, kterým lodě poplují Černým mořem směrem k Bosporu, a pak budeme připraveni začít. Doufám, že první lodě z našich přístavů vyrazí do konce tohoto týdne,“ cituje Kubrakova agentura Reuters.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině v této zemi čeká na vývoz přes 25 milionů tun obilí, připomněla agentura Reuters. Ukrajinské obilí je klíčové pro řadu chudších zemí světa a výpadek jeho dodávek významně narušil globální potravinovou bezpečnost. Rusko obviňuje Ukrajinu, že dodávky se zastavily kvůli tomu, že zaminovala vody okolo svých přístavů.
Přelomovou dohodu z minulého pátku, kterou zprostředkovala OSN, ohrozil jen několik hodin po jejím uzavření ruský raketový útok na Oděsu, největší ukrajinský přístav.
Dohoda platí 120 dnů a týká se i vývozu ruských hnojiv a potravin po Černém moři. Obnovení vývozu ukrajinského obilí je klíčové pro miliony lidí v Africe, na Blízkém východě a jižní Asii, z nichž někteří už nyní hladovějí. Je důležité také pro ukrajinské zemědělce, kterým docházejí skladovací kapacity, protože už sklízejí letošní úrodu obilí.
Ukrajinské ministerstvo obrany schválilo pozemní robotický komplet ukrajinské výroby „Murakha“ („Mravenec“) pro bojové operace. Ukrajina od roku 2024 stupňuje vývoj robotiky v naději, že masová výroba bezpilotních pozemních prostředků (UGV) „minimalizuje účast člověka na bojišti“.
Murakha je pásová robotická platforma určená k podpoře frontových jednotek pracujících v náročných podmínkách, například pod palbou nepřátelského dělostřelectva a v silně zaminovaném terénu, uvedlo ministerstvo obrany.
Spojené státy zrušily sankce na plánované rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks, oznámil dnes podle agentury Bloomberg maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Sankce na maďarský projekt jaderné energetiky uvalil někdejší americký prezident Joe Biden, předchůdce současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
„Stavební práce v jaderné elektrárně Paks, která leží přibližně 130 kilometrů na jih od hlavního města Budapešť, se tím pádem mohou zrychlit,“ sdělil Szijjártó v prohlášení. Rozšiřování jaderné elektrárny Paks vede ruský atomový koncern Rosatom.
Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret o odstoupení od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min. „Rusko není smluvní stranou této úmluvy a ve velkém používá miny proti naší armádě a civilistům,“ uvedl Roman Kostenko, tajemník parlamentního výboru pro obranu.
