Takhle bude EU vyšetřovat válečné zločiny Rusů: Putin skončí ve vězení, je přesvědčen ministr
Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska je přesvědčený, že ruští strůjci vojenské invaze na Ukrajinu včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova skončí ve vězení. Otázkou není zda, ale kdy, řekl novinářům po příjezdu na dnešní jednání se svými protějšky z Evropské unie. Dnes pokračovalo neformální pražské zasedání, kde vystoupil právě i Maliuka. Ministři EU pro spravedlnost a vnitřní věci se zabývali především vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá vyšetřování a aby využily důkazy shromážděné Eurojustem. A řekl, že EU k vyšetřování využije stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez dalších velmocí.
Podle ukrajinského ministra je důležité potrestat nikoliv pouze vojáky, kteří mají na svědomí konkrétní válečné zločiny, ale zejména představitele Ruské federace, kteří jsou kvůli svým rozhodnutím zodpovědní za celou válku a za civilní oběti včetně stovek dětí.
K usvědčení Putina a jeho spolupracovníků je podle ministra k dispozici dostatek důkazů, a to i online, protože Rusové nic neskrývají. „Je zjevné, kdo k tomu dal rozkaz - Putin. Je zjevné, že je to mezinárodní zločin,“ zdůraznil Maliuska.
Na pražském neformálním zasedání ministrů spravedlnosti chtěl Maliuska diskutovat také o vytvoření zvláštního soudního tribunálu k potrestání Putina a jeho spolupracovníků. Reynders ale po jednání řekl, že EU se bude muset snažit využít soudy, které již má k dispozici - tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu.
Eurokomisař zároveň apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá národní vyšetřování zločinů na Ukrajině Eurojustu a aby využily důkazy, které Eurojust shromáždí ve společné databázi. Shromážděné důkazy budou k dispozici všem soudům a tribunálům, zdůraznil.
Reynders připomněl, že v současné době se koná přes 21 000 vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, přičemž 14 států EU je vyšetřuje individuálně. Vyšetřovací tým působí i pod záštitou ICC. Eurokomisař vyšetřování označil za „gigantický úkol“ a vyzdvihl nutnost koordinovat postup jednotlivých států. „O žádný případ nesmíme přijít, zejména ne kvůli byrokracii,“ prohlásil.
Blažek uvedl, že na celosvětové mezinárodní úrovni zatím nepanuje shoda na tom, který soud bude válečné zločiny na Ukrajině řešit. „Nám by nevadila představa Mezinárodního trestního soudu v Haagu, nicméně není vyloučeno ani to, že se mezinárodní společenství jednoho dne dohodne na vytvoření ad hoc tribunálu. Je to poprvé, kdy se vyšetřují válečné zločiny v době konání války, takže není nic tragického na tom, že není jasné, kdo je bude soudit,“ podotkl.
„Všech 27 států a USA mají jednoznačně vůli dostat to, co se děje na Ukrajině, před soud. To není málo,“ poznamenal ministr. Připomněl, že Spojené státy měly ohledně ICC skepsi. „Pokud by trvala dál, může nám vzniknout i nějaký ad hoc tribunál,“ uzavřel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
