Stovky sovětských památníků půjdou k zemi. Lotyšsko čeká hněv Kremlu i menšin
Lotyšsko se chystá zbourat téměř 300 sovětských památníků, včetně obřího pomníku sovětským vojákům-osvoboditelům v Rize. Symbolické gesto pravděpodobně pobouří Kreml a mnoho příslušníků početné ruskojazyčné menšiny tohoto pobaltského státu, napsal dnes deník The Times.
Od invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu nechalo mnoho států střední a východní Evropy odstranit řadu pomníků připomínajících porážku nacismu Rudou armádou. Žádná země se však podle listu nepustila do likvidace těchto přetrvávajících stop sovětské okupace tak systematicky jako Lotyšsko, které během následujících čtyř měsíců strhne prakticky všechny památníky. Historici tento týden dokončili sestavování seznamu.
Zdaleka největším a nejkontroverznějším z nich je památník v Rize, jehož část dosahuje výše 79 metrů. Pomník je tak mohutný, že jeho betonové základy sahají údajně desítky metrů do země, což znamená, že rozebrání bude nesmírně obtížné.
Ačkoli byl pomník odhalen v polovině 80. let minulého století na počest vyhnání „německých fašistických okupantů“ z SSSR, dnes ztělesňuje rozkol v lotyšské společnosti. V létě 1997 se jej stoupenci krajní pravice pokusili vyhodit do povětří, při explozi přišli dva lidé o život.
Pro více než třetinu obyvatel Lotyšska je ruština mateřským jazykem. Tito lidé v mnoha případech žijí v jakémsi paralelním světě s ruskými školami, ruskými médii a proruskými politickými stranami napojenými na Putinovu vládnoucí stranu Jednotné Rusko, píše The Times.
Přestože průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina rusky mluvících obyvatel Lotyšska je buď proti válce na Ukrajině, nebo si ve válce odmítá vybrat stranu, značný počet lidí podporuje Putina.
Památník v Rize má význam pro rusky mluvící občany, kteří se zde 9. května scházejí v počtu až 250 000 lidí, aby si připomněli výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem. Pro mnoho lotyšsky mluvících lidí, a zejména pro generace, které žily pod komunistickým útlakem, je však připomínkou sovětské nadvlády a symbolem jejich současné nejednoty. Některá lotyšská média o něm píší jako o pomníku okupace.
Lotyšský parlament v květnu přijal zákon, který pozastavuje platnost jednoho z článků lotyšsko-ruské dohody, a sice o zachování pomníků a památníků. Poslanci tímto způsobem odstranili právní překážky na cestě k likvidaci sovětských monumentů.
„Nepochybně se najdou lidé, které to hluboce zasáhne, a dost možná dojde k protestům,“ řekl Daunis Auers z Lotyšské univerzity. „Ale z dlouhodobého hlediska se tím lotyšská společnost zbaví tohoto velmi viditelného rozdělení,“ dodal.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
