Oplakávání mrtvých z obchoďáku v Kremenčuku: Tohle jsou oběti ruského teroru?!
Hasiči a vojáci prohledávají trosky obchodního centra v ukrajinském Kremenčuku, kde se po pondělním ruském raketovém útoku podle ukrajinských úřadů stále pohřešuje 36 lidí. V hotelu naproti obchodnímu centru se shromáždili příbuzní pohřešovaných a ohořelé trosky prohlédli vyšetřovatelé možných válečných zločinů. Středoukrajinské město Kremenčuk vyhlásilo den po útoku, který nepřežily dvě desítky lidí, den smutku, napsala dnes agentura Reuters. Na internetu se objevují i fotky těch, kteří jejich blízcí po útoku Rusů na obchoďák pohřešují.
Poblíž toho, co zbylo z obchodního centra, nechávají obyvatelé květiny v černých vázách. V jedné z nich byla i malá žlutomodrá vlajka a kolem řada plyšových zvířátek, popsala místo agentura Reuters. Vyčerpaní hasiči seděli na obrubníku podél zdi nákupního centra. Další leželi na travnatém náspu, kouřili a prohlíželi své mobilní telefony. „Vytáhli jsme pět těl. Nenašli jsme nikoho živého,“ řekl jeden z hasičů, který se představil jako Oleksandr.
„Je to otázka zločinů proti lidskosti,“ prohlásila v Kremenčuku ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. „Domnívám se, že se jedná o systematické ostřelování civilní infrastruktury. S jakým cílem? Vyděsit lidi, zabít lidi, vyvolat v našich městech a vesnicích teror,“ dodala. Jedna z raket přitom podle ní zasáhla továrnu poblíž nákupního centra, která však byla uzavřená, a nelze ji považovat za vojenský cíl.
Moskva tvrdí, že její letectvo útočilo na legitimní vojenský cíl. Mluvčí ministerstva obrany podle ruských agentur uvedl, že ruské síly podnikly raketový úder na budovy výrobního podniku, kde se nacházely západní zbraně, a detonace uskladněné munice způsobila požár v nedalekém obchodním centru, které mluvčí označil jako nefunkční.
Toto tvrzení však popírají zranění přeživší. Například třiačtyřicetiletá Ludmyla Mychajlecová v objektu nakupovala s manželem, když ji výbuch vymrštil do vzduchu. „Letěla jsem hlavou napřed a střepiny mi zasáhly tělo. Celé místo se hroutilo,“ popsala v nemocnici. „Bylo to peklo,“ dodal její muž, pětačtyřicetiletý Mykola, jemuž přes obvaz kolem hlavy prosakovala krev.
Vedle zničeného nákupního centra se shromáždil tým mezinárodních právních odborníků. Hovořil s Ukrajinci oblečenými do uniforem „policie pro vyšetřování válečných zločinů“.
Podle britského právníka Waynea Jordashe, který spolupracuje s mezinárodní iniciativou pro vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, první informace ukazují, že zasažená továrna „nemá nic společného s armádou“. „Vypadá to jako válečný zločin, jako úmyslný útok na civilní objekt,“ řekl Jordash v Kremenčuku.
Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar skončí ve své funkci ke dni jmenování nové vlády. Jeho rezignaci dnes přijala vláda v demisi, řekl na dotaz ČTK po jednání novinářům vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Funkci poradce pro národní bezpečnost vytvořila vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2022, Pojar ji obsadil od začátku následujícího roku. Podle Rakušana nastavil Pojar svým působením v této funkci laťku vysoko.
Pojar v pondělí ČTK napsal, že jeho rezignace bude navázaná na den jmenování nové vlády. „Od počátku byla má pozice postavená tak, že každý premiér, respektive každá nová vláda, má mít možnost jmenovat svého vlastního poradce pro národní bezpečnost. Jen tak může celý systém fungovat,“ uvedl.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že v Kremenčuku záměrně útočilo na civilisty. Úder označil za „jeden z nejbezostyšnějších teroristických útoků v evropských dějinách“.
Rusko už dříve popíralo, že by na Ukrajině útočilo na civilisty a civilní objekty, přestože ruské údery zasáhly i jiná nákupní centra, divadla, nemocnice, mateřské školy nebo bytové domy, napsala agentura AP. Ruská „speciální vojenská operace“, jak Moskva vojenskou agresi na Ukrajině nazývá, zničila podle Reuters celá ukrajinská města, zabila tisíce lidí a miliony jich vyhnala z domovů.
Útok na Kremenčuk invazní vojska podnikla po několika dnech svých zesilujících raketových úderů daleko od frontové linie, včetně bombardování Kyjeva o víkendu, kdy ruská raketa zasáhla obytnou budovu. Moskva rovněž zintenzivnila ostřelování Charkova.
