Rusko se mstí za izolaci Kaliningradu: Masivní útok hackerů na litevské úřady a firmy
Litevské státní i soukromé instituce a podniky dnes zasáhl intenzivní kyberútok. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala litevská média. Ke kyberútokům se následně přihlásila proruská skupina hackerů Killnet, podle které jde o odvetu za litevská omezení na převoz zboží do kaliningradské enklávy, napsala agentura Reuters.
Některé litevské webové stránky dnes zasáhly takzvané DDoS útoky, při kterých se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů na weby najednou přes více počítačů stránky zahltit. „Je velmi pravděpodobné, že útoky podobné nebo větší intenzity budou pokračovat i v dalších dnech, obzvlášť v dopravním, energetickém nebo finančním sektoru,“ uvádí NKSC v prohlášení.
Litva předminulý týden zakázala převážet do ruské Kalinigradské oblasti u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února. Moskva kvůli tomu Vilniusu na začátku minulého týdne slíbila rychlou a „praktickou“ odpověď.
Skupina Killnet, která od začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikla kyberútoky i vůči italským, rumunským, nebo českým webům. Hackeři podle Reuters tvrdí, že budou v útocích proti Litvě pokračovat do doby, než pobaltská země odvolá omezení převozu zboží do Kaliningradu.
Energetická společnost Ukrenerho, která provozuje přenosovou soustavu na Ukrajině, dnes uvedla, že ve většině oblastí země přistoupila k nuceným odstávkám elektřiny. Důvodem jsou předchozí ruské útoky.
„Dříve zveřejněné harmonogramy vypínání elektřiny v regionech, kde byly uplatňovány havarijní odstávky, nyní neplatí,“ uvedla na telegramu společnost Ukrenerho poté, co oznámila výpadek dodávek elektřiny ve většině oblastí země.
Česko na jednání v Bruselu podpořilo spolupráci s nově vznikajícím zvláštním tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině, který vzniká v rámci Rady Evropy.
Ukrajinský parlament dohodu s Radou Evropy o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině ratifikoval již v polovině července. Normu následně podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila letos v říjnu v Kyjevě příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) právě na vznik tribunálu.
Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.
Trumpův výpad proti evropskému politickému vedení je jeho doposud nejostřejší kritikou západních demokracií, píše Politico a připomíná, že země jako Německo a Francie mají už nyní s Trumpovou administrativou velmi napjaté vztahy.
„Myslím si, že jsou slabí. Ale také si myslím, že chtějí být politicky korektní. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ prohlásil Trump o vysokých evropských představitelích.
