Trapas starostů evropských metropolí: Nechali se nalákat na hovor s falešným Kličkem
Starostové tří evropských metropolí se v posledních dnech nechali nalákat na videohovor s elektronickým dvojníkem starosty Kyjeva Vitalije Klička. Podvod odhalila například starostka Berlína Franziska Giffeyová, která na twitteru napsala, že kvůli obsahu rozhovoru pojala podezření, že nemluví se skutečnou osobou, a hovor předčasně ukončila. Naopak starosta Vídně Michael Ludwig si prý ničeho podezřelého nevšiml. Sám Kličko německému deníku Bild řekl, že je potřeba vyšetřit, kdo za podvodem stál.
Berlínská radnice zveřejnila na twitteru fotografii pořízenou během pátečního videohovoru s údajným kyjevským starostou. „Průběh hovoru a volba témat vzbudily na straně Berlína nedůvěru, hovor byl předčasně ukončen,“ uvedla radnice. Podle ní jde o takzvaný deepfake, tedy precizně vytvořené falešné video, které má vzbuzovat dojem pravosti. Zpočátku nic nenapovídalo tomu, že nejde o skutečnou osobu.
„Několik radnic v Evropě kontaktoval falešný starosta Kyjeva, který pak tvrdil absurdní věci,“ řekl Kličko deníku Bild. „Jde tu o zločinné síly. Je potřeba okamžitě vyšetřit, kdo za tím stojí,“ dodal. Na sociální síti Telegram pak naznačil, že za podvodem stojí Rusko. „Nepřítel se nevzdává a vede válku na všech frontách, zejména na té dezinformační, a snaží se diskreditovat ukrajinské politiky,“ napsal.
S falešným Kličkem v pátek hovořil i starosta Madridu José Luis Martínez-Almeida, také on ale dospěl k závěru, že nemluví se skutečným starostou Kyjeva a podal trestní oznámení. Naopak vídeňský starosta Ludwig hovor dokončil a nic zvláštního na něm neshledal. „Nemluvili jsme o závažných tématech, takže je to zcela jistě k vzteku, ale nejde o velký problém,“ řekl stanici ORF.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
