22°C
Macron a Scholz podpořili cestu Ukrajiny do EU. „Musí zvítězit,“ řekli v Irpini
Vrcholní představitelé Francie, Německa, Itálie a Rumunska při dnešní návštěvě v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, informují světové agentury. Podle agentury Reuters francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině "okamžitý" status kandidáta na členství v evropské sedmadvacítce. Macron ve městě Irpiň, kde Rusové zmasakrovali stovky civilistů podle agentury AFP řekl, že Ukrajina musí zvítězit. Ukrajina předala návrhy na další sankce proti Rusku, uvedl vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podle agentury Reuters.
„Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu),“ řekl Macron na tiskové konferenci po jednání, kde společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem v Kyjevě hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Francie navíc přislíbila další zbraně.
Scholz prohlásil, že jeho vláda podporuje udělení oficiálního postavení kandidátské země pro Ukrajinu i Moldavsko. Zároveň však zdůraznil, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy unie, splnit jasná kritéria, píše Reuters. „Ukrajina patří do evropské rodiny,“ nechal se slyšet ale německý kancléř.
Podle Draghiho je hlavním poselstvím jeho diskusí se Zelenským a vrcholnými představiteli Francie a Německa v Kyjevě to, že Itálie chce vidět Ukrajinu jako součást Evropské unie. „Itálie chce, aby Ukrajina získala kandidátský status, a podpoří tento postoj na příštím jednání Evropské rady,“ uvedl italský premiér. Premiéři a prezidenti členských zemí se na bruselském summitu sejdou příští týden ve čtvrtek a v pátek, přičemž Ukrajina je jedním z klíčových bodů programu vrcholné schůzky.
„Nacházíme se ve zlomovém okamžiku naší historie. Ukrajinci každý den brání hodnoty demokracie a svobody, které jsou základem evropského projektu, našeho projektu. Nemůžeme čekat. Nemůžeme tento proces odkládat,“ dodal Draghi.
Ještě předtím státníci navštívili město Irpiň, kde Rusové povraždili stovky civilistů. „Ukrajina musí vzdorovat a zvítězit,“ prohlásil Macron. Do města u Kyjeva, kde podle ukrajinských představitelů během ruského obléhání letos na jaře zemřely stovky civilistů, zamířil podle agentury DPA i Scholz.
„Je to hrdinné město poznamenané stigmatem barbarství,“ řekl Macron v Irpini. Dodal, že zde pozoruje známky spáchaných válečných zločinů.
Nedlouho po příjezdu trojice státníků do Kyjeva byl v ukrajinské metropoli vyhlášen letecký poplach, napsala DPA. Výstraha trvala asi půl hodiny. Od začátku dubna žije Kyjev relativně pokojným životem, sporadicky ale čelí raketovým útokům. Trojice státníků se poté setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Vlakem do Kyjeva po zahájení ruské invaze cestoval například i český premiér Petr Fiala, jeho kolega z Polska Mateusz Morawiecki a nyní již bývalý šéf slovinské vlády Janez Janša.
Zorganizování současné návštěvy tří evropských státníků v Kyjevě zabralo několik týdnů, protože politici museli překonat kritiku Ukrajiny mířenou na jejich země, podotkla agentura Reuters. Kyjev kritizoval Německo a Francii a v menší míře také Itálii, za údajné otálení s poskytnutí pomoci Ukrajině, za pomalé dodávky zbraní a upřednostňování vlastních zájmů.
Vyšetřením možných válečných zločinů během ruské invaze na Ukrajinu se nyní zabývá zvláštní komise OSN. Její předseda Erik Möse ve čtvrtek řekl, že komise shromáždila četná obvinění z těchto zločinů včetně vraždění civilních obyvatel v Irpini a Buči, ale že je ještě brzy na to, aby se vyjádřila k právní podstatě těchto událostí.
Video
Velvyslanec Ukrajiny v ČR pro Blesk o ruské brutalitě a genocidě: Zbraně budeme potřebovat ještě dlouho
Video se připravuje ...
21:22
28. 4. 2024
Americká Sněmovna reprezentantů a po něm senát nedávno schválily balíček pomoci pro Ukrajinu, na který se dlouho čekalo. Zpoždění kritizovalo mnoho státníků, včetně Volodymyra Zelenského, Jense Stoltenberga či Joea Bidena. O co všechno Ukrajina během těchto kritických měsíců, kdy čekala na americkou pomoc, přišla? O území, energetickou infrastrukturu i lidské životy. Celý článek čtěte ZDE.
21:09
28. 4. 2024
Jevhenija Vološčuková a Oleksij Pergamenščuk v Kyjevě malují drony pro ukrajinské vojáky. Vyzdobili jich už desítky, namalovali je v tradičním ukrajinském stylu zvaném Petrykivka a poslali je armádě.
20:12
28. 4. 2024
Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.
Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.
Témata:
Související
