Šéfoval ukrajinským špionům, měl prát špinavé peníze. Srbové zadrželi hledaného Naumova
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes potvrdil, že místní úřady zadržely bývalého člena vedení ukrajinské tajné služby SBU. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, podle níž Andrij Naumov opustil Ukrajinu jen několik hodin před zahájením ruské invaze 24. února. O jeho zatčení z minulého týdne dosud jen spekulovala média.
Naumov byl zatčen 7. června na hraničním přechodu mezi Srbskem a Severní Makedonií. Srbské úřady den poté pouze sdělily, že čtyřicetiletý Ukrajinec A. N. byl zatčen pro podezření z praní peněz – v jeho autě se totiž našlo přes 600 000 eur a 125 000 dolarů v hotovosti, jakož i drahé kameny v hodnotě 6500 eur.
Vučić na dotaz RFE/RL uvedl, že o zatčeném Naumovovi „má informace“, což podle stanice znamená první potvrzení o zatčení Naumova ze srbských oficiálních míst. Prezident se nevyjádřil, zda bude Naumov vydán na Ukrajinu. Naumovův advokát stanici řekl, že jeho klient obvinění z praní peněz odmítá a že nyní internován v jihosrbském Niši.
Začátkem dubna ukrajinský prezident Volydymyr Zelenskyj oznámil, že Naumov byl zbaven generálské hodnosti. „Nemám teď čas se vypořádat se všemi zrádci. Ale postupně budou potrestáni,“ uvedl tehdy Zelenskyj. Ukrajinské úřady Naumova obvinily z velezrady.
Naumov působil v SBU mezi lety 2019 a 2021 na pozici šéfa vnitřní bezpečnosti. Kvůli podezření z korupce, pašování peněz a dalších trestných činů se stal terčem vyšetřování ukrajinských investigativních novinářů. V lednu 2021 SBU oznámila, že zadržela příslušníka služby, který se pokusil zabít jiného člena SBU. Později se ukázalo, že obětí měl být Naumov, přičemž důvodem plánované vraždy měl být boj o moc v rámci zpravodajské služby.
Srbsko je kandidátskou zemí Evropské unie, současně však pěstuje přátelské vztahy s Ruskem. Pod vedením Vučiče sice odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, odmítá se však podvolit nátlaku Západu, aby se připojilo k proruským sankcím.
Ukrajinský server NV.ua uvedl, že Naumov disponuje citlivými informacemi z prostředí SBU, které by se mohl snažit „vyměnit“ se srbskými úřady za nižší trest nebo propuštění na svobodu. S ohledem na blízké vztahy srbských a ruských bezpečnostních složek panuje podle serveru nebezpečí, že se informace dostanou do rukou Moskvy.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
