Ukrajinec Ihor se vrátil z Česka bojovat proti Rusům: Koncem května ve válce padl
Po vypuknutí války na Ukrajině, kterou koncem února rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, se mnoho Ukrajinců žijících v České republice rozhodlo nasadit vlastní život a vyrazit zpět do rodné země na pomoc. Pro mnoho z nich se bohužel toto rozhodnutí stalo osudným. Jedním z nich byl Ihor Šalapin.
Podobně jako mnoho dalších Ukrajinců dlouhodobě žijících v Česku vyrazil Ihor Šalapin zpět do své rodné vlasti, aby se postavil ruské agresi. Ihor pocházel z města Rovno, které leží v západní části země.
Tři měsíce statečně riskoval život, až 25. května padl. Ukrajinský hrdina zemřel v boji proti ruským okupantům nedaleko Severodoněcku. Na twitteru to potvrdil velvyslanec Ukrajiny v České republice Yevhen Perebyinis.
„V únoru ještě pracoval v Česku, ale když se dozvěděl o ruské invazi, hned 25. února stejně jako tisíce dalších Ukrajinců, odjel do Ukrajiny bránit svoji vlast. Čest jeho památce,“ uvedl velvyslanec. „Obdiv a vděčnost Ihorovi a všem hrdinům,“ napsal pod příspěvek i hudebník Michal Horáček.
Během války zemřelo přes 240 dětí
Válka na Ukrajině trvá od 24. února a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se blížila ke konci. Ruské straně se nepodařilo dobýt původní cíle, mezi něž patřilo například obsazení Kyjeva a dalších větších měst. Kruté boje však pokračují hlavně na jihovýchodě země.
Podle bilance ukrajinského generálního štábu přišlo Rusko o 31 150 vojáků, 1381 tanků a 210 letadel. Údaje o ztrátách, které obě strany uvádějí, není možné nezávisle ověřit. Ukrajinská generální prokuratura ve středu 1. června uvedla, že od začátku ruské invaze zemřelo na Ukrajině nejméně 243 dětí a 446 dalších bylo zraněno.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
