Na Ukrajině bojuje i LGBT+ pár: Na uniformě má přišitého jednorožce!
Mezi ukrajinskými dobrovolníky, kteří brání svojí vlast před ruskou agresí, jsou nově i nebinární Oleksandr Zhuhan (37) a Antonina Romanova (37). Oba jsou zástupci LGBT+ komunity. Nejdříve se schovávali v koupelně, pak se rozhodli narukovat do armády. Od ostatních vojáků se chtěli odlišit, a tak si na uniformy přišili jednorožce, který je symbolem LGBT+ komunity.
Pár Oleksandr Zhuhan a Antonina Romanova strávili na konci února, když Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, dva dny v koupelně. „Jen si pamatuji, že v určité chvíli bylo zřejmé, že máme jen tři možnosti: buď se schovat v protileteckém krytu, utéct, anebo se přidat k teritoriální obraně, tedy dobrovolníkům. Zvolili jsme nakonec třetí možnost,“ řekla pro britský deník Daily Mail Antonia, která původně narodila jako muž. V současnosti o sobě mluví ženskými zájmeny a považuje se za nebinární osobu jako její láska, uvedla agentura Reuters.
LGBT+ komunita je pro Rusy jako jednorožec, neexistuje
Oba Ukrajinci se rozhodli vyrazit na frontu a bojovat za svou zem. Uniformy doplnili o přišitý znak jednorožce. Ten je symbolem LGBT+ komunity a její zástupci si ho přišívají od roku 2014, kdy Rusko napadlo a poté anektovalo Krymský poloostrov.
V té době mnoho lidí říkalo, že v armádě „gayové“ rozhodně nejsou, tak si zástupci komunity na symbol odporu začali na uniformu přišívat právě bájného jednorožce. „LGBT+ komunita si vybrala jako svůj symbol jednorožce, protože je to fantastické a neexistující stvoření. Je to něco podobného, jak členy LGBT+ vnímají Rusové,“ řekla Antonina.
Oba zamilovaní se seznámili v Kyjevě díky divadlu. Do města se Antonina přestěhovala z anektovaného Krymu a Oleksandr na kyjevské umělecké scéně působí jako herec, režisér a učitel dramatu. Na frontu je hnala touhu pomoc jejich rodné zemi, ale také podpořit LGBT+ komunitu. „To, co Rusko dělá, není jen to, že nám seberou naše území a zabijí naše ukrajinské lidi. Oni chtějí zničit celou naši kulturu a my nemůžeme dovolit, aby se to stalo,“ popsal Daily Mailu Oleksandr.
Pohřeb s knězem nechci, říká voják
Na frontě je spolubojovníci přijali naprosto normálně. „Nebyla tam žádná agrese, nikdo nás nešikanoval. Pro ostatní to sice bylo trochu neobvyklé, ale postupem času mi lidé začali říkat jménem,“ sdělila Antonina, která se vnímá jako nebinární osoba.
Oba na začátku války společně bojovali u města Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Teď je po třech měsících čeká další nasazení na frontu. Nově se pár obává, aby nemusel být odtržen od sebe. Oleksandr se navíc bojí, co by se dělo, kdyby v boji padl. „Obávám se, že v případě, že mě během této války zabijí, nedovolí Antonině, aby mě pohřbila tak, jak chci být pohřben. Radši by mě nechali pohřbít za účasti kněze, který čte pitomé modlitby. Ale já jsem ateista a to nechci,“ svěřil se závěrem Ukrajinec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
