„Je to komerční kontrakt mezi Ukrajinou a firmou na Slovensku. Dohodly a doladily se poslední věci,“ uvedla slovenská prezidentka po návratu z Ukrajiny. Smlouva by podle ní po uzavření měla být brzy naplněna. Na rozdíl od předchozích dodávek vojenského materiálu včetně raketového systému S-300 nepůjde v případe houfnic o slovenský dar Ukrajině.
Naď řekl, že v zájmu urychlení dodávek Ukrajina dostane houfnice, které si původně objednala slovenská armáda. Bratislava podle něj poskytne Kyjevu slevu z prodejní ceny, která ale nebude pod výrobními náklady.
Houfnice Zuzana
Houfnice Zuzana na kolovém podvozku Tatra vyrábí státem kontrolovaná firma Konštrukta-Defence. Dostřel houfnic v závislosti na použitých střelách ráže 155 milimetrů dosahuje až více než 50 kilometrů. Detaily ohledně dodávek houfnic na Ukrajinu Čaputová neuvedla. Už v květnu poslaly Ukrajině houfnice M777 s doletem 25 kilometrů Spojené státy.
Čaputová řekla, že věří ve vítězství Ukrajiny v jejím stávajícím ozbrojeném konfliktu s Ruskem. „Je v bytostném zájmu Slovenska, aby byl mír na Ukrajině. Pokud se nezastaví Rusko na Ukrajině, tak se nezastaví před ničím. Proto musíme pomáhat Ukrajině, aby se ubránila,“ řekla Čaputová. Dodala, že v souvislosti s útoky na civilní objekty jde o cílené ničení Ukrajiny ze strany Ruska.
Slovenská vláda na dnešním jednání souhlasila s tím, že Bratislava daruje Ukrajině další vojenský materiál v hodnotě zhruba 21,6 milionu eur (534 milionů korun). Část těchto dodávek by mohla proplatit EU; Naď odmítl upřesnit detaily o darovaném zboží.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Zobrazit celý online