Zuzana od Zuzany! Čaputová a Zelenskyj se dohodli na houfnicích, Slovensko jich pošle osm
Slovensko dodá Ukrajině osm samohybných houfnic Zuzana 2, kontrakt byl podesán ve středu, informovalo slovenské ministerstvo obrany. Zástupci obou zemí doladili kontrakt během návštěvy slovenské prezidentky Zzany Čaputové ve válkou zmítané zemi.
„Je to komerční kontrakt mezi Ukrajinou a firmou na Slovensku. Dohodly a doladily se poslední věci,“ uvedla slovenská prezidentka po návratu z Ukrajiny. Smlouva by podle ní po uzavření měla být brzy naplněna. Na rozdíl od předchozích dodávek vojenského materiálu včetně raketového systému S-300 nepůjde v případe houfnic o slovenský dar Ukrajině.
Naď řekl, že v zájmu urychlení dodávek Ukrajina dostane houfnice, které si původně objednala slovenská armáda. Bratislava podle něj poskytne Kyjevu slevu z prodejní ceny, která ale nebude pod výrobními náklady.
Houfnice Zuzana
Houfnice Zuzana na kolovém podvozku Tatra vyrábí státem kontrolovaná firma Konštrukta-Defence. Dostřel houfnic v závislosti na použitých střelách ráže 155 milimetrů dosahuje až více než 50 kilometrů. Detaily ohledně dodávek houfnic na Ukrajinu Čaputová neuvedla. Už v květnu poslaly Ukrajině houfnice M777 s doletem 25 kilometrů Spojené státy.
Čaputová řekla, že věří ve vítězství Ukrajiny v jejím stávajícím ozbrojeném konfliktu s Ruskem. „Je v bytostném zájmu Slovenska, aby byl mír na Ukrajině. Pokud se nezastaví Rusko na Ukrajině, tak se nezastaví před ničím. Proto musíme pomáhat Ukrajině, aby se ubránila,“ řekla Čaputová. Dodala, že v souvislosti s útoky na civilní objekty jde o cílené ničení Ukrajiny ze strany Ruska.
Slovenská vláda na dnešním jednání souhlasila s tím, že Bratislava daruje Ukrajině další vojenský materiál v hodnotě zhruba 21,6 milionu eur (534 milionů korun). Část těchto dodávek by mohla proplatit EU; Naď odmítl upřesnit detaily o darovaném zboží.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
