„Dělám to pro ukrajinské vítězství.“ Volyňská Češka Ludmila pomáhá, jak může. Zvažovala i domobranu
Jednoduchá budova hned vedle kostela Nanebevstoupení Páně v ukrajinské obci Dubno připomíná uvnitř šicí dílnu i kuchyň. Zatímco v jedné místnosti několik žen pracuje s nůžkami nebo u šicích strojů, dalších deset jich u stolu za zdí z těsta tvaruje pečivo. Jednou z dobrovolnic, která zde prakticky od začátku ruské vojenské agrese na Ukrajině pomáhá dalším obyvatelům napadené země, je česká krajanka Ludmila Melniková. „Dělám to pro ukrajinské vítězství,“ řekla ČTK.
První den po ruské invazi na Ukrajinu nevěděla, co si počít. „Chodila jsem sem a tam,“ vypráví osmašedesátiletá volyňská Češka, již v jednu chvíli napadlo i zapsat se do teritoriální obrany. To nakonec vzhledem ke svému věku zavrhla. Celou dobu však podle svých slov věděla, že nechce odejít. Byť jí nabízeli pomoc známí v Česku, kde má kořeny. „Tady mohu pomoci, tam ne,“ vysvětluje.
Asi čtyři dny po začátku ruského útoku na Ukrajinu začala spolu s dalšími ženami v rámci místní Ukrajinské řeckokatolické církve připravovat vareniky (plněné těstovinové taštičky) a péct pečivo pro ukrajinské vojáky. Poté se pustily mimo jiné do šití vest s kapsami pro munici, které putovaly k obráncům země v době, kdy se jim podobného vybavení nedostávalo. „Ze začátku to bylo těžké, vojáci neměli skoro nic. Kdo by si pomyslel, že může vypuknout válka,“ vzpomíná na první dny ruské vojenské agrese Melniková, jejíž praprababička přišla z území dnešního Česka na území současné Ukrajiny v době carského Ruska.
Dobrovolnice se starají o vnitřně vysídlené
Dnes tyto dobrovolnice připravují různé druhy sladkého nebo slaného pečiva pro vnitřně vysídlené Ukrajince, kteří kvůli bojům opustili své domovy a útočiště našli v jiných částech země. Jen nedaleko asi čtyřicetitisícového Dubna v Rivnenské oblasti jich podle místních obyvatel žije na 350. „Denně upečeme na 2000 buchet,“ doplňuje otec Andrij Koval, jenž působí jako duchovní v kostele Nanebevstoupení Páně v Dubnu a akci zastřešuje. Pečivo následně putuje k vnitřně vysídleným.
Šití vest pro vojáky se podle něj nyní chýlí ke konci, výroba pečiva pokračuje. „Chodím sem každý den, kromě neděle, kdy je bohoslužba. Moje role je stříhání látky na výrobky,“ přibližuje vystudovaná důlní inženýrka Melniková. Ačkoliv dobrovolnice výrobu vojenských textilních doplňků nyní opouštějí, stále mají napilno. Vyrábějí plátěné kabelky s různými motivy a pomocí stroje vyšívají vzory na trička, z jejichž prodeje chce Koval financovat rozšíření centra, kde má vzniknout mimo jiné středisko pro mládež.
„Ukrajina zvítězí.“
Uvnitř budovy mezitím každou chvíli jedna z žen odnáší tác s horkým pečivem na stoly k vychladnutí. V kuchyni panuje uvolněná nálada, místy se ozývá smích. „Je tady skvělá atmosféra, povídáme si, žertujeme,“ pochvaluje si dvaaosmdesátiletá Olha Burbelaová.
A to navzdory tomu, že válka někdy krutě zasáhla i do života některých dobrovolnic. Dcera a dvě vnučky osmašedesátileté Tetjany Danyljukové uprchly v březnu před boji do Česka, syna podle svých slov nedávno pochovala. „Bojoval, zabili ho Rusové u Izjumu, bylo mu 46 let,“ rozpláče se Danyljuková, která v Dubnu žije s manželem a další dcerou. Sama odjet nechtěla. „Je to naše země,“ vysvětluje. Dobrovolnice se přitom shodují, že dělají to, co je podle nich třeba. „Ukrajina zvítězí,“ je přesvědčena Melniková.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
