Hřib chce omezit dotování ukrajinských uprchlíků. „Tam, kde není kapacita, nedává to smysl,“ míní
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navrhuje omezit ukrajinským uprchlíkům vyplácení dávek a dotací jejich ubytování v místech, kde už není kapacita. Podle něho by se měl také koordinovaně řídit přesun běženců do míst s volnější kapacitou. Hřib to dnes uvedl po jednání představielů krajů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Ministr se k jednání vyjádří.
„Rovnoměrnější rozprostření uprchlíků požaduji dlouhodobě. Nedává smysl finančně dotovat setrvání uprchlíků v místech, kde už zkrátka není kapacita ani dle vládního datového modelu,“ uvedl Hřib v prohlášení zaslaném ČTK.
Relokace se řeší
Rakušanův mluvčí Jakub Veinlich potvrdil, že se relokace uprchlíků z přetížených míst do oblastí s volnější kapacitou řešila, je podle něj ale třeba prozkoumat, zda je navrhované řešení v souladu se zákonem. Na jednání k návrhu nebylo přijato žádné usnesení, sdělil ČTK mluvčí.
Aktuální situace v Praze není podle primátora udržitelná, na místní obyvatele dopadá zvyšování životních nákladů. Řešení podle něj musí řídit přímo premiér Petr Fiala (ODS). „Jde nejen o koordinaci jednotlivých ministerstev, ale také o dohodu s městy a obcemi, do kterých by měli být uprchlíci relokováni a které na zvládnutí krize budou muset dostat peníze,“ uvedl Hřib. Doplnil, že magistrát už finance pražským městským částem poslal.
Nejpřetíženější
Za tři měsíce trvání invaze na Ukrajinu získalo víza dočasné ochrany 353 412 uprchlíků. Nejpřetíženější je dlouhodobě právě Praha, ve které svůj pobyt podle statistik ministerstva vnitra k dnešnímu dni ohlásilo 81 944 lidí. Skutečný počet uprchlíků v zemi je zřejmě nižší, vnitro však nemá přesný přehled o tom, kolik lidí ze země odjelo. Podle posledního vyjádření Rakušana je v Česku zhruba 200 000 uprchlíků.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
