Dávková turistika a uprchlíci? Řešením je přehled odchodů, tvrdí hejtmani
Uprchlická krize tvrdě dopadla na některé kraje v České republice. Vedle kapacitních problémů se řeší i to, že není přesná evidence stále přítomných uprchlíků. Někteří se totiž vydali dál na západ, případně se vrátili zpátky na Ukrajinu. Problémy by mělo vyřešit napojení na nadnárodní evidenci, která by nám mohla prozradit, kolik uprchlíků přejelo hranici zpět do rodné země, jak zaznělo v nedělním pořadu Partie na TV Prima. Dalším problémem je hrozba dávkové turistiky, ačkoli neexistují tvrdá data, která by potvrzovala, že lidé zneužívají české solidarity, hejtmané mají signály, že k podobným jednání dochází.
V pořadu Partie na TV Prima se hejtmané s dalšími odborníky pozastavili nad uprchlickou krizí a možnostmi, jak řešit přehlcenou kapacitu některých krajů a případně i hrozbu organizovanému zločinu v podobě dávkové turistiky, na kterou upozorňoval i Blesk.
Podle šéfa Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) se situace monitoruje a není signál, že by „existovalo bezpečnostní riziko“, nicméně jsou podezření na zneužívání humanitární dávky.
„Část vzala dávky a odjela. Další skupina přišla na naše asistenční centrum a obdobným způsobem po inkasování dávky neznámo kam odjela, případně se jela podívat na ubytování a nevzala jej a odjela. To řešit musíme,“ uvedl v Partii hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „K nám přijeli do asistenčního centra lidé, co ani neuměli Ukrajinsky a jen měli papír, kde bylo češtinou napsané, že chtějí dávku,“ dodal také.
Řešení na konci května?
Hejtmani dodávají, že v tom velkém množství uprchlíků, které přijíždějí, je to pořád navíc jen malé procentro. To ostatně pro Blesk Zprávy připustil i šéf asociace krajů. „Je to prostě věc, se kterou se potkáváme asi všichni - že sem přicházejí skupiny lidí, kteří ani nevyžadují, aby byli ubytování, a když už jsou, tak z toho ubytování odchází. A jak nás informoval i policejní prezident, tak se ukazuje, že to může být i organizovaná činnost,“ uvedl před nedávnem pro Blesk Zprávy hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Podle Kuby může být situace způsobená i tím, že jsme se snažili co nejrychleji lidem pomoc. „To může svádět k tomu, aby toho někdo zneužíval a posílal sem lidi,“ dodává šéf Asociace krajů. „V každé činnosti, kterou zažíváme dnes a denně, se stane, že někdo někoho podvede. To není chyba vlády, ani nikoho jiného. Vždy se riskuje, že to nějaký grázl zneužije,“ konstatoval také Kuba.
Řešení se hledat ale musí a podle odborníků by mohlo pomoci opatření z pera ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Jedná se o zpřísnění podmínek u evidování ubytování, při vstupu do ČR a opatření týkající se přerozdělování. Na konci května by se Česko mělo připojit do nadnárodní evidence a mělo by se tak dozvědět, kolik uprchlíků v ČR reálně zůstává - dozvíme se totiž, kolik uprchlíků se přes hranice zpátky vrátilo na Ukrajinu.
Zpřísnění vydávání dávek by mělo výrazně pomoci, dodal hejtman Schiller, který nevyloučil, že by se mohlo jednat o organizovanou činnost. „Nicméně tím, že budeme mít i přehled o tom, kdo se všechno vrátil, více už nedosáhneme,“ podotknul. A tato opatření by neměla jen pomoci s případným zneužíváním dávek, ale měla by i pomoci k tomu, aby se lidé proti uprchlíkům neobraceli zády.
Nemůžete bránit lidem ve svobodě pohybu
Problémem u přerozdělování uprchlíků po krajích je zákonem daná svoboda pohybu. „Povinně nahnat do autobusů je nejde, pohybujeme se v zákonných normách ochranné pomoci, která mimo jiné umožňuje lidem svobodný pohyb po zemi,“ vysvětlil Blesk Zprávám již dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). To v neděli v pořadu TV Prima zopakoval i hejtman Schiller.
I zde by mohlo ale pomoci zpřísnění evidence u ubytování. „Nikdo neřekne, jestli tu chtějí zůstat a kdo tu zůstává. My nevíme, kdo tu je a není. My máme v kraji zaregistrováno 18 tisíc lidí, ale nevím, jestli jich tu je méně či více,“ uvedl.
Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti) je nutné zavést motivátory pro lidi, aby nezůstávali v přeplněných krajích. „Vláda také bude muset intenzivně spolupracovat se samosprávami, protože bez toho, se to zvládnout nedá,“ uzavřel.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Hřib také zdůraznil, že přehlcenost krajů a další problémy, které se v průběhu pořadu řešili nemají moc společného s romskými uprchlíky na Hlavním nadráží, podle něj se to jen sešlo dohromady. Hejtmané v pořadu také zdůraznili, že se v Česku nezhoršila bezpečností a ani zdravotní situace. „Pravidelně se scházíme se Zdravotnickou službou a Policií a situaci monitorujeme. Nic se nezměnilo,“ zmínil například Netolický a za pravdu mu dal i přítomný Schiller.
Na pražském hlavním nádraží v poslední době přebývají stovky uprchlíků, hlavně romských rodin s dětmi. Zástupci neziskových organizací, kteří na místě pomáhají, přístup k romským běžencům kritizují. Hřib řekl, že se situace týká tří skupin. Jednou z nich jsou lidé, kteří čekají na potvrzení, zda jsou občany Maďarska. Ti jsou ubytováni ve stanovém městečku v pražské Troji. Další skupinou jsou ti, kteří mají maďarské občanství, a podle pravidel proto nemají na pomoc v Česku nárok. Poslední skupinu tvoří lidé, kteří odmítli nabídnuté ubytování nebo se z něj na nádraží vrátili. Na další pomoc tak podle Hřiba ztratili nárok.
Řekl, že na hlavním nádraží se koná informační akce, které se účastní zejména policie a neziskové organizace. Lidem, kteří nemají v Česku nárok na pomoc, se snaží vysvětlit, že se musí vrátit zpět do vlasti. Podle primátora se ale stav uprchlíků snižuje a situace se zlepšuje.
