Další „úspěch“ ruské propagandy: Ukrajinci zničili obávaný minomet, jeho polohu zjistili z televize
Koncem února ruské jednotky zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a v zemi od té doby zuří válka. Ruská propaganda se často v televizi chlubí tím, co její armáda dokázala. Nicméně tím nyní zřejmě pomohla Ukrajině. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje se tak stalo tento týden. Reportér ruské státní televize natočil reportáž, na níž je znatelná pozice minometu 2S4 Tulpan. Netrvalo dlouho a na místo přiletěly ukrajinské rakety.
V sobotu ruská armáda zničila v Luhanské oblasti několik strategických mostů Jeden z nich byl mezi Severodoněckem a Lysyčanskem. Ke zničení tohoto mostu došlo už podruhé, poprvé byl zničen při anexi Krymu v roce 2014.
Rusové neváhali a chtěli se touto skutečností ihned pochlubit ve státní televizi. Rossija 1 vysílala přímo z bojiště. „Most se nachází pět kilometrů odtud,“ sdělil ruský reportér s tím, že za ním se nachází technika, které má mít zničení mostu mezi Severodoněckem a Lysyčanskem na svědomí. Jednalo se o minomet 2S4 Tulpan.
Ukrajinci neváhali a prozrazenou techniku obratem zničili. „Trest přišel rychle. Obrana zneškodnila nepřátelskou techniku, která zničila most v Pavlohradu a ostřelovala Severodoněck. Děkujeme ruskému propagandistovi za tip. Pochlubili se a nic z nich nezbylo. A tak to bude se všemi, sláva ozbrojeným silám Ukrajiny,“ uvedl na sociální síti Serhij Hajdaj. Ten doplnil, že zničený most mají v plánu obnovit.
Zveřejněny byly také záběry hořícího minometu. Podle časopisu Forbes je pravděpodobné, že ukrajinské síly lokalizovaly přibližnou polohu 2S4 pomocí snímků z televizního vysílání. Jedná se o první ruské 2S4, jehož zničení bylo potvrzeno.
Ruská propaganda má na svědomí už více podivných omylů. V minulosti například zřejmě omylem na RIA Novosti vyšel článek oslavující ruské vítězství, stalo se tak jenom několik dní po začátku válku. Další přešlap má na svědomí propagandista, kterýho ve vysílání odhalil polohu ruského křižníku v přístavu. Na místo pak přiletěly ukrajinské rakety.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
