Další „úspěch“ ruské propagandy: Ukrajinci zničili obávaný minomet, jeho polohu zjistili z televize
Koncem února ruské jednotky zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a v zemi od té doby zuří válka. Ruská propaganda se často v televizi chlubí tím, co její armáda dokázala. Nicméně tím nyní zřejmě pomohla Ukrajině. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje se tak stalo tento týden. Reportér ruské státní televize natočil reportáž, na níž je znatelná pozice minometu 2S4 Tulpan. Netrvalo dlouho a na místo přiletěly ukrajinské rakety.
V sobotu ruská armáda zničila v Luhanské oblasti několik strategických mostů Jeden z nich byl mezi Severodoněckem a Lysyčanskem. Ke zničení tohoto mostu došlo už podruhé, poprvé byl zničen při anexi Krymu v roce 2014.
Rusové neváhali a chtěli se touto skutečností ihned pochlubit ve státní televizi. Rossija 1 vysílala přímo z bojiště. „Most se nachází pět kilometrů odtud,“ sdělil ruský reportér s tím, že za ním se nachází technika, které má mít zničení mostu mezi Severodoněckem a Lysyčanskem na svědomí. Jednalo se o minomet 2S4 Tulpan.
Ukrajinci neváhali a prozrazenou techniku obratem zničili. „Trest přišel rychle. Obrana zneškodnila nepřátelskou techniku, která zničila most v Pavlohradu a ostřelovala Severodoněck. Děkujeme ruskému propagandistovi za tip. Pochlubili se a nic z nich nezbylo. A tak to bude se všemi, sláva ozbrojeným silám Ukrajiny,“ uvedl na sociální síti Serhij Hajdaj. Ten doplnil, že zničený most mají v plánu obnovit.
Zveřejněny byly také záběry hořícího minometu. Podle časopisu Forbes je pravděpodobné, že ukrajinské síly lokalizovaly přibližnou polohu 2S4 pomocí snímků z televizního vysílání. Jedná se o první ruské 2S4, jehož zničení bylo potvrzeno.
Ruská propaganda má na svědomí už více podivných omylů. V minulosti například zřejmě omylem na RIA Novosti vyšel článek oslavující ruské vítězství, stalo se tak jenom několik dní po začátku válku. Další přešlap má na svědomí propagandista, kterýho ve vysílání odhalil polohu ruského křižníku v přístavu. Na místo pak přiletěly ukrajinské rakety.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
