Další „úspěch“ ruské propagandy: Ukrajinci zničili obávaný minomet, jeho polohu zjistili z televize
Koncem února ruské jednotky zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a v zemi od té doby zuří válka. Ruská propaganda se často v televizi chlubí tím, co její armáda dokázala. Nicméně tím nyní zřejmě pomohla Ukrajině. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje se tak stalo tento týden. Reportér ruské státní televize natočil reportáž, na níž je znatelná pozice minometu 2S4 Tulpan. Netrvalo dlouho a na místo přiletěly ukrajinské rakety.
V sobotu ruská armáda zničila v Luhanské oblasti několik strategických mostů Jeden z nich byl mezi Severodoněckem a Lysyčanskem. Ke zničení tohoto mostu došlo už podruhé, poprvé byl zničen při anexi Krymu v roce 2014.
Rusové neváhali a chtěli se touto skutečností ihned pochlubit ve státní televizi. Rossija 1 vysílala přímo z bojiště. „Most se nachází pět kilometrů odtud,“ sdělil ruský reportér s tím, že za ním se nachází technika, které má mít zničení mostu mezi Severodoněckem a Lysyčanskem na svědomí. Jednalo se o minomet 2S4 Tulpan.
Ukrajinci neváhali a prozrazenou techniku obratem zničili. „Trest přišel rychle. Obrana zneškodnila nepřátelskou techniku, která zničila most v Pavlohradu a ostřelovala Severodoněck. Děkujeme ruskému propagandistovi za tip. Pochlubili se a nic z nich nezbylo. A tak to bude se všemi, sláva ozbrojeným silám Ukrajiny,“ uvedl na sociální síti Serhij Hajdaj. Ten doplnil, že zničený most mají v plánu obnovit.
Zveřejněny byly také záběry hořícího minometu. Podle časopisu Forbes je pravděpodobné, že ukrajinské síly lokalizovaly přibližnou polohu 2S4 pomocí snímků z televizního vysílání. Jedná se o první ruské 2S4, jehož zničení bylo potvrzeno.
Ruská propaganda má na svědomí už více podivných omylů. V minulosti například zřejmě omylem na RIA Novosti vyšel článek oslavující ruské vítězství, stalo se tak jenom několik dní po začátku válku. Další přešlap má na svědomí propagandista, kterýho ve vysílání odhalil polohu ruského křižníku v přístavu. Na místo pak přiletěly ukrajinské rakety.
Spolupředseda německé sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil dnes odmítl výzvu k obratu v politice německé vlády vůči Rusku. Výslovně se tak distancoval od požadavku skupiny vlivných spolustraníků, kteří se postavili proti zbrojení a žádají přímé rozhovory s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Skupina si za to vysloužila ostrou kritiku.
„Nepotřebujeme žádný obrat, co se týče naší podpory Ukrajiny,“ řekl dnes Klingbeil, který je jedním z hlavních architektů současné koaliční vlády SPD a konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Ve vládě Klingbeil zastává funkci vicekancléře a ministra financí. Podle něj se Německo nemusí rozhodovat mezi vlastní obranyschopností a podporou Ukrajiny na jedné straně a diplomatickými snahami o ukončení války na straně druhé. „Není to 'buď, anebo', ale dvě strany jedné mince,“ dodal.
Na Ukrajinu se vrátila další skupina válečných zajatců, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jedná se podle něj o těžce zraněné nebo nemocné. Jejich počet neupřesnil. O další výměně informuje také ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě. Ani ona počet vojáků nezmiňuje. Jedná se podle ní o pokračování výměny zajatců dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu.
Česko vyškolilo 18 ukrajinských pilotů. V tuzemsku absolvovali téměř dvouletý výcvik, který byl dnes slavnostně ukončen na ministerstvu zahraničí. Piloti získali evropské pilotní licence odpovídající standardům EU. Program je součástí aktivit státu, které mají přispět k rychlé rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny po skončení války.
Výcvik byl zahájen předloni a původně se ho účastnilo 20 ukrajinských pilotů. Výcvik nakonec dokončilo 18 z nich. Celkový rozpočet projektu činil 22 milionů korun. Na české straně se do výcvikového programu zapojilo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které připravilo výcvikové materiály podle evropských standardů a vytvořilo rozdílovou analýzu ukrajinských osnov. Praktická část pak pokračovala v letecké škole F-AIR na letištích v Karlových Varech a Benešově.
