Další „úspěch“ ruské propagandy: Ukrajinci zničili obávaný minomet, jeho polohu zjistili z televize
Koncem února ruské jednotky zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a v zemi od té doby zuří válka. Ruská propaganda se často v televizi chlubí tím, co její armáda dokázala. Nicméně tím nyní zřejmě pomohla Ukrajině. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje se tak stalo tento týden. Reportér ruské státní televize natočil reportáž, na níž je znatelná pozice minometu 2S4 Tulpan. Netrvalo dlouho a na místo přiletěly ukrajinské rakety.
V sobotu ruská armáda zničila v Luhanské oblasti několik strategických mostů Jeden z nich byl mezi Severodoněckem a Lysyčanskem. Ke zničení tohoto mostu došlo už podruhé, poprvé byl zničen při anexi Krymu v roce 2014.
Rusové neváhali a chtěli se touto skutečností ihned pochlubit ve státní televizi. Rossija 1 vysílala přímo z bojiště. „Most se nachází pět kilometrů odtud,“ sdělil ruský reportér s tím, že za ním se nachází technika, které má mít zničení mostu mezi Severodoněckem a Lysyčanskem na svědomí. Jednalo se o minomet 2S4 Tulpan.
Ukrajinci neváhali a prozrazenou techniku obratem zničili. „Trest přišel rychle. Obrana zneškodnila nepřátelskou techniku, která zničila most v Pavlohradu a ostřelovala Severodoněck. Děkujeme ruskému propagandistovi za tip. Pochlubili se a nic z nich nezbylo. A tak to bude se všemi, sláva ozbrojeným silám Ukrajiny,“ uvedl na sociální síti Serhij Hajdaj. Ten doplnil, že zničený most mají v plánu obnovit.
Zveřejněny byly také záběry hořícího minometu. Podle časopisu Forbes je pravděpodobné, že ukrajinské síly lokalizovaly přibližnou polohu 2S4 pomocí snímků z televizního vysílání. Jedná se o první ruské 2S4, jehož zničení bylo potvrzeno.
Ruská propaganda má na svědomí už více podivných omylů. V minulosti například zřejmě omylem na RIA Novosti vyšel článek oslavující ruské vítězství, stalo se tak jenom několik dní po začátku válku. Další přešlap má na svědomí propagandista, kterýho ve vysílání odhalil polohu ruského křižníku v přístavu. Na místo pak přiletěly ukrajinské rakety.
Ukrajinský energetický regulátor schválil mechanismus pro dovoz plynu z Řecka prostřednictvím transbalkánského plynovodu. Schválený mechanismus by měl zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům.
Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko. Transbalkánský plynovod zatím k dodávkám nevyužívá kvůli vyšším tranzitním poplatkům. Plyn z LNG terminálů v Řecku totiž musí projít přes území Bulharska, Rumunska a Moldavska.
Ukrajinské ministerstvo energetiky dnes nicméně oznámilo, že provozovatelé tranzitu plynu ze zúčastněných zemí připravili mechanismus, který umožní využít volnou kapacitu transbalkánského plynovodu k dovozu na Ukrajinu za konkurenceschopné poplatky. Dodalo, že doufá v pozitivní rozhodnutí všech zúčastněných zemí ohledně využití této cesty pro dodávky plynu na Ukrajinu.
„Kyjevský režim, podporovaný některými evropskými zeměmi, podnikl řadu provokativních kroků s cílem narušit proces vyjednávání,“ prohlásilo ruské ministerstvo obrany, které dále uvedlo, že ukrajinská armáda od 20. května výrazně zvýšila vzdušné útoky na Rusko. Ruská protivzdušná obrana za poslední týden podle tvrzení ministerstva zneškodnila 2331 ukrajinských dronů. Rozsáhlé ruské údery na Ukrajinu z posledních dní Moskva označila za odpověď na tyto ukrajinské útoky.
Ukrajinci a Rusové se sešli v polovině května v Istanbulu, kde dohodli rozsáhlou výměnu válečných zajatců, ale na příměří se dohodnout nepodařilo. Kyjev a představitelé čtyř velkých evropských zemí přitom před tím navrhli klid zbraní, ruský prezident Vladimir Putin ale přímo nereagoval a pak přišel s protinávrhem na přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, uvedla agentura AP s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.
Ukrajinského vojáka Serhije Hryhorjeva ruská armáda zajala v roce 2022, když bránil město Mariupol. Jeho rodina přesto věřila, že se nakonec vrátí domů v pořádku. Rusko je totiž podle mezinárodního práva povinno chránit válečné zajatce. Do vlasti se však vrátily jen pozůstatky devětapadesátiletého muže. V ruském úmrtím listu stálo, že zemřel na mrtvici. Pitva provedená na Ukrajině a slova jiného bývalého válečného zajatce, který s ním byl zadržován, však svědčí o násilí a zanedbávání lékařské péče ze strany jeho věznitelů.
Pravda je skličující, řekl osmačtyřicetiletý Oleksij Hončarov, kterého Rusové s Hryhorjevem zadržovali ve vězeňské kolonii v ruském městě Kamensk-Šachtinskij. Hryhorjev podle něj čelil stejně tvrdým trestům jako ostatní váleční zajatci. „Všichni byli biti – bez výjimky. Někteří méně, jiní více, ale všichni,“ popsal Hončarov, který se dostal zpět na Ukrajinu v únoru při jedné z výměn válečných zajatců. U něj samotného zdravotníci po návratu domů diagnostikovali tuberkulózu, což je mezi lidmi vracejícími se z ruského zajetí stále častější jev.
