Další „úspěch“ ruské propagandy: Ukrajinci zničili obávaný minomet, jeho polohu zjistili z televize
Koncem února ruské jednotky zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a v zemi od té doby zuří válka. Ruská propaganda se často v televizi chlubí tím, co její armáda dokázala. Nicméně tím nyní zřejmě pomohla Ukrajině. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje se tak stalo tento týden. Reportér ruské státní televize natočil reportáž, na níž je znatelná pozice minometu 2S4 Tulpan. Netrvalo dlouho a na místo přiletěly ukrajinské rakety.
V sobotu ruská armáda zničila v Luhanské oblasti několik strategických mostů Jeden z nich byl mezi Severodoněckem a Lysyčanskem. Ke zničení tohoto mostu došlo už podruhé, poprvé byl zničen při anexi Krymu v roce 2014.
Rusové neváhali a chtěli se touto skutečností ihned pochlubit ve státní televizi. Rossija 1 vysílala přímo z bojiště. „Most se nachází pět kilometrů odtud,“ sdělil ruský reportér s tím, že za ním se nachází technika, které má mít zničení mostu mezi Severodoněckem a Lysyčanskem na svědomí. Jednalo se o minomet 2S4 Tulpan.
Ukrajinci neváhali a prozrazenou techniku obratem zničili. „Trest přišel rychle. Obrana zneškodnila nepřátelskou techniku, která zničila most v Pavlohradu a ostřelovala Severodoněck. Děkujeme ruskému propagandistovi za tip. Pochlubili se a nic z nich nezbylo. A tak to bude se všemi, sláva ozbrojeným silám Ukrajiny,“ uvedl na sociální síti Serhij Hajdaj. Ten doplnil, že zničený most mají v plánu obnovit.
Zveřejněny byly také záběry hořícího minometu. Podle časopisu Forbes je pravděpodobné, že ukrajinské síly lokalizovaly přibližnou polohu 2S4 pomocí snímků z televizního vysílání. Jedná se o první ruské 2S4, jehož zničení bylo potvrzeno.
Ruská propaganda má na svědomí už více podivných omylů. V minulosti například zřejmě omylem na RIA Novosti vyšel článek oslavující ruské vítězství, stalo se tak jenom několik dní po začátku válku. Další přešlap má na svědomí propagandista, kterýho ve vysílání odhalil polohu ruského křižníku v přístavu. Na místo pak přiletěly ukrajinské rakety.
Lidé by měli prokázat větší sebedisciplínu a nešířit ruskou propagandu. Dnes to po setkání s českými europoslanci ve Štrasburku prohlásil český vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn. Podle něj se Rusko snaží rozštěpit společnosti v Evropské unii a nabourat se do jejich demokratické debaty. Politici by pak měli prokázat pud sebezáchovy a nešířit propagandu namířenou proti zájmům České republiky, řekl Foltýn, který se ve své funkcí zabývá dezinformacemi a jehož výroky už v minulosti vyvolaly kritiku.
Rusko se podle Foltýna snaží nabourat do fungování demokracie, jejíž součástí podle něj je „permanentní kritika vlády a toho, co dělají politici“. Cílem tohoto narušování podle něj je „znemožnit možnost se dohodnout“ a štěpit společnost. „Člověk by tudíž měl mít dost sebedisciplíny, aby odolal potřebě multiplikovat ruskou propagandu,“ uvedl Foltýn. Politikové by podle něj měli prokázat pud sebezáchovy, jelikož cílem ruského snažení je narušit fungování demokratických institucí.
Pouze Spojené státy mohou svým souhlasem se vstupem Ukrajiny do NATO překonat dosavadní odpor Německa v této věci, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se rozhodne až po amerických volbách 5. listopadu, informovala agentura AP.
Zelenskyj připustil, že na vstupu Ruskem napadené země do Severoatlantické aliance - klíčovém bodě jeho takzvaného plánu vítězství, který představil minulý týden - nepanuje mezi západními lídry shoda. Podle něj Francie, Británie a Itálie projevily známky podpory vstupu, zatímco Německo vyjadřuje výhrady.
"Po volbách doufáme v pozitivnější reakci ze strany USA - ne kvůli změně prezidenta, ale proto, že Spojené státy se nyní soustředí na volby, a domnívám se, že jakákoliv ostrá prohlášení ze strany USA by dnes mohla být nevhodná nebo s sebou nést rizika. Myslím, že nechtějí zbytečná rizika," řekl Zelenskyj novinářům. "Je mi zcela jasné, že všichni hlavní partneři, zejména v období voleb, se budou bát reakce Ruska," dodal.
S válkou je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl dnes na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.
