Bělorusko se dočká uvolnění sankcí? USA to zvažují kvůli pomoci Ukrajině a zbytku světu
Spojené státy zvažují, že dočasně zruší některé sankce vůči Bělorusku, pokud by umožnilo přes své území vyvážet ukrajinské obilí. Informoval o tom deník The Wall Street Journal. Provoz přístavů na jihu Ukrajiny blokují ruské invazní jednotky a námořnictvo, země tak nemá jak ve velkém vyvážet zemědělské produkty.
OSN opakovaně apeluje, aby ukrajinské černomořské přístavy obnovily činnost, což by umožnilo export obilí a snížilo riziko hrozícího nedostatku potravin v chudších zemích. Rusko to odmítá a tvrdí, že za nedostatek obilí na světových trzích mohou západní sankce, nikoliv válka na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken při čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že Moskva používá potraviny jako zbraň. Na Ukrajině je podle něj 20 milionů tun obilí, které kvůli válce není ze země jak vyvézt.
Američtí představitelé podle zjištění deníku ve spolupráci s OSN zkoumají možnost vývozu ukrajinského obilí přes Bělorusko do litevského přístavu Klajpeda. Jako pobídku pro běloruského vůdce Alexandra Lukašenka zvažují šestiměsíční výjimku ze sankcí na uhličitan draselný neboli potaš, který slouží jako hnojivo či látka k výrobě pracích prášků.
Běloruský režim je terčem sankcí USA a Evropské unie od předloňska, kdy byla spuštěna první opatření v reakci na zmanipulované volby a násilné potlačování opozičních protestů. Další kolo sankcí následovalo v souvislosti s migrační krizí na hranici zemí Evroské unie a Běloruska a také kvůli podílu Běloruska na ruské invazi na Ukrajinu.
Přesměrování exportu ukrajinského obilí na železnici může nahradit pouze zhruba deset procent předválečného vývozu, upozorňují podle WSJ experti. OSN si však od plánu slibuje, že umožnění vývozu běloruského potaše povede ke zvýšení zemědělské produkce jinde ve světě.
Německý kancléř Friedrich Merz hodlá na nadcházejícím summitu EU předložit svůj plán, aby Evropská unie poskytla Ukrajině bezúročný úvěr až 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky. Splatit by ho Kyjev podle něj měl až poté, co mu Moskva vyplatí válečné reparace. Ve vládním prohlášení ve Spolkovém sněmu dnes kancléř rovněž vyzval členské země unie, aby zlepšily obrannou spolupráci tváří v tvář ruské hrozbě.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu přes 300 dronů a 37 střel, útočilo mimo jiné na infrastrukturu ve Vinnycké, Sumské a Poltavské oblasti, uvedl ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na místech úderů jsou podle něj zranění. Rusové tento podzim denně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, dodal. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským či Černým mořem.
Radnice sibiřského města Salechard odeslala ruským vojákům na ukrajinské bojiště zásilku 2000 sobích kůží na ochranu před zimou i ukrajinskými drony. O neobvyklé „humanitární pomoci“ informovala média s odvoláním na sdělení úřadů města, které leží na polárním kruhu, více než 2400 kilometrů východně od Moskvy, a které je správním střediskem Jamaloněneckého autonomního okruhu.
