Putinova osekaná přehlídka bez letadel a paragánů: Obavy ze sabotáže a výmluvy na počasí?
S vojenskou přehlídkou na Den vítězství v Moskvě se letos poutala silná očekávání. Oznámí Vladimir Putin regulérní válku? Bude prezentovat pachatele masakrů z Ukrajiny coby velké vítěze? Realita byla nakonec opačná. Putinův projev byl krátký a nicneříkající a vojenskou slávu musel z různých důvodů omezit. Plány byly proti loňsku o třetinu menší a nakonec úplně chyběla letadla. Skutečně kvůli počasí?
Nad Rudým náměstím mělo přeletět 77 letadel a vrtulníků - k 77. výročí porážky Hitlera. Putin se nedočkal jediného. Před přehlídkou jeho mluvčí Dmitrij Peskov musel informovat, že se letecká součást přehlídky ruší pro špatné povětrnostní podmínky.
Letecké přehlídky se zrušily rovněž v Petrohradě, Sevastopolu, Rostovu na Donu, Samaře, Kaliningradu a Murmansku, informuje TASS, což už některým přijde podezřelé. „Šeptanda naznačovala, že by mohlo jít o obavy ze sabotáže,“ spekuluje bez bližšího upřesnění britský bulvární deník Daily Mail. Ukrajinský expert Oleh Ždanov podle agentury Unian uvedl, že důvodem zřejmě byla politika, v Moskvě přece bylo počasí viditelně přijatelné, lepší než loni, kdy se létalo.
„Zapojeno je devět letišť. Tady počasí vypadá jakž takž, ale na letištích může být úplně jiné,“ prohlásil po přehlídce velitel pozemních sil, armádní generál Oleg Saljukov. „Ovšem myslím, že to, co jsme tu viděli, je už tak úchvatné.“
Vědecký ředitel Ruského hydrometeorologického centra Roman Vilfand potvrdil, že nad centrem Moskvy to skutečně jako špatné počasí nevypadalo. „Ale na jihovýchodě a východě byla pozorována velmi obtížná situace: Silné formace mraků, nízká oblačnost ve 200 metrech,“ uvedl Vilfand pro agenturu TASS.
Město-hrdina Volgograd (Stalingrad) se letadel dočkalo, a to historických válečných kusů, jež na lidi shazovaly letáky, uvedl TASS.
Menší byla i přehlídka pochodujících šiků - a proti dřívějším rokům také méně atraktivní. Oficiální čísla uvádějí 33 jednotek, celkem asi 11 tisíc lidí. Mimo jiné armáda přivedla méně příslušníků své chlouby - výsadkářů. Paragáni se donedávna těšili mocné pověsti, armáda jim budovala image drsných siláků. Jenže na Ukrajině dostali velký výprask, když se v prvních dnech invaze marně pokoušeli zaskočit obránce mj. v Hostomelu.
Většinu pochodování tak dostali na starosti kadeti a studenti vojenských učilišť, akademií a univerzit v přehlídkových uniformách. „Velmi skromná záležitost,“ komentoval letošní přehlídku Nicholas Drummond, specialista na pozemní vojenskou techniku. „Ale oproti minulé tu byla disciplína a přesnost, ocelové odhodlání ve tvářích,“ konstatoval pro CNN.
Podle plánů se smrskla i přehlídka techniky, proti loňským 190 kusům mělo přijet jen 131 tanků, obrněných vozů a samohybných děl a raketometů. A možná ani tento počet se nenaplnil.
Na letošek plány ukazovaly tři kusy moderního tanku T-14 Armata, stejně jako fotky z generální zkoušky. Ale… „Vypadá to, že jen dva z plánovaných tří se přehlídky zúčastnily,“ komentoval na twitteru analytik Oliver Alexander. „Možná kameramani dostali pokyn nezabírat to tak, aby to bylo poznat. Zajímalo by mě, jestli se zase porouchala.“
Je celkem běžné, že ruský vojenský průmysl vyvine moderní zbraně a techniku, aby Kreml mohl předvádět, jak jde s dobou - a často vznikne jen pár kusů pro ukázky a přehlídky. Příkladem je právě T-14 představený roku 2015. Tehdy jich na přehlídce jelo sedm (jeden se v přímém přenosu porouchal), v pozdějších letech jich bylo pět.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
