Západ chystal invazi do Ruska, hlásal na přehlídce Putin. „Jen se bráníme.“
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu na přehlídce k výročí konce druhé světové války v Moskvě prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností – a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska v Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí.
Putin v projevu na přehlídce v Moskvě prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností – a za vlast nyní bojují ruská vojska v Donbasu. „Je to jako tehdy. Bojujete za naše lidi na Donbasu, za bezpečnost naší vlasti. Den vítězství je blízký srdci každému z nás. V Rusku není rodina, která by nebyla zasažená velkou vlasteneckou válkou. Jsme hrdí na generaci vítězů,“ načal Putin svou řeč.
Rusko vždy usilovalo o vytvoření systému rovnoprávné bezpečnosti, Západ ale nevyslyšel ruské návrhy a to svědčí o tom, že ve skutečnosti měli jiné plány, prohlásil Putin. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž území Moskva uznala těsně před začátkem vpádu na Ukrajinu.
NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident.
Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder. „Bylo to vynucené, včasné a jedině správné řešení,“ zdůraznil.
„Bok po boku stojí pěšáci a oficíři z různých regionů naší rozlehlé vlasti včetně těch, kteří přijeli přímo z fronty na Donbasu. Dobře si pamatujeme, jak chtěl proti nám nepřítel použít gangy mezinárodního terorismu. Zaséval náboženskou a mezinárodní nenávist ve snaze nás zlomit, oslabit nás zevnitř, ale selhal. Dnes naši vojáci rozdílných etnik bojují společně. Brání jeden druhého před kulkami a šrapnely, jsou skuteční bratři a to je síla Ruska. Neporazitelná síla našeho mnohoetnického národa,“ nechal se slyšet Putin.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované Unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Rusko na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka, v níž ruské síly nejsou dosud příliš úspěšné, si podle odhadů už vyžádala desítky tisíc mrtvých, včetně vysokého počtu ukrajinských civilistů. Kyjev a Západ obviňují ruská vojska z válečných zločinů. Moskva to přes množství důkazů popírá a tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Západní země, včetně USA a států Evropské unie, na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce a stupňují svou vojenskou a další pomoc Ukrajině.
