V Buči zemřela i ukrajinská umělkyně (†85). KGB ji nezlomila, po útoku Rusů trpěla hladem a bez léků
Po měsíci ruské okupace obce Buča, po měsíci hladovění zemřela ukrajinská umělkyně a disidentka Ljubov Pančenková. Za Sovětského svazu směle obhajovala ukrajinskou kulturu, za což po ní komunisté tvrdě šli.
„Naše komunita utrpěla velkou ztrátu – Buča a celá Ukrajina je chudší o další velkorysý, jedinečný talent,“ napsal na facebook starosta Buči Anatolij Fedoruk.
Podle serveru Bykvu měsíc hladověla, z domu ji však vytáhli, až když ho zasáhl dělostřelecký granát. Byla však už příliš zesláblá, než aby jí bylo pomoci, po skoro měsíci v nemocnici zemřela.
Ukrajinská ambasáda v Česku na twitteru dodala, že malířka, módní návrhářka a disidentka trpěla vedle hladu i nedostatkem léků.
V 60. letech, za uvolněnějších Chruščovových časů, Pančenková patřila k umělcům usilujícím o obnovu ukrajinské kultury. S Brežněvem zase přišlo tvrdé potlačování; komunisté umělkyni perzekvovali, nesměla vystavovat, její díla majitelé museli schovávat. Jak ovšem připomněl Fedoruk, KGB ji nedokázala zlomit.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
Věnovala se malování, linorytu, oděvům (včetně krojů), vyšívání, ale i tradičnímu lidovému umění, jako je zdobení kraslic a zpívání koled – a také pomáhala vybírat finance na pomoc vězněným disidentům. Portál Umoloda uvedl, že ještě před invazí darovala svou sbírku Muzeu 60. let – jinak by bylo vše rozkradeno.
Obdržela mj. roku 2001 nezávislou Cenu Vasyla Stuse, udělovanou ve jménu disidenta a jednoho z předních básníků Ukrajiny, který kvůli svým politickým postojům strávil 13 let v gulazích. Zemřel na následky protestní hladovky roku 1985.
