V Buči zemřela i ukrajinská umělkyně (†85). KGB ji nezlomila, po útoku Rusů trpěla hladem a bez léků
Po měsíci ruské okupace obce Buča, po měsíci hladovění zemřela ukrajinská umělkyně a disidentka Ljubov Pančenková. Za Sovětského svazu směle obhajovala ukrajinskou kulturu, za což po ní komunisté tvrdě šli.
„Naše komunita utrpěla velkou ztrátu – Buča a celá Ukrajina je chudší o další velkorysý, jedinečný talent,“ napsal na facebook starosta Buči Anatolij Fedoruk.
Podle serveru Bykvu měsíc hladověla, z domu ji však vytáhli, až když ho zasáhl dělostřelecký granát. Byla však už příliš zesláblá, než aby jí bylo pomoci, po skoro měsíci v nemocnici zemřela.
Ukrajinská ambasáda v Česku na twitteru dodala, že malířka, módní návrhářka a disidentka trpěla vedle hladu i nedostatkem léků.
V 60. letech, za uvolněnějších Chruščovových časů, Pančenková patřila k umělcům usilujícím o obnovu ukrajinské kultury. S Brežněvem zase přišlo tvrdé potlačování; komunisté umělkyni perzekvovali, nesměla vystavovat, její díla majitelé museli schovávat. Jak ovšem připomněl Fedoruk, KGB ji nedokázala zlomit.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Věnovala se malování, linorytu, oděvům (včetně krojů), vyšívání, ale i tradičnímu lidovému umění, jako je zdobení kraslic a zpívání koled – a také pomáhala vybírat finance na pomoc vězněným disidentům. Portál Umoloda uvedl, že ještě před invazí darovala svou sbírku Muzeu 60. let – jinak by bylo vše rozkradeno.
Obdržela mj. roku 2001 nezávislou Cenu Vasyla Stuse, udělovanou ve jménu disidenta a jednoho z předních básníků Ukrajiny, který kvůli svým politickým postojům strávil 13 let v gulazích. Zemřel na následky protestní hladovky roku 1985.
