Na Ukrajině zemřel Čech Tomáš?! Reportéři našli rozstřílené auto, úřady ho pohřešují
Na Ukrajině mohl zemřít první český dobrovolník. Zprávu přinesl server Voxpot, který kontaktovala manželka Čecha Tomáše, že je už několik týdnů nedostupný a neozývá se. Reportéři identifikovali auto, které mu patřilo, bylo celé rozstřílené, krvavé a vedle něj zůstala teniska, kterou Tomáš nosil. Navíc na stejném místě sami zažili střelbu. Mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do pro Blesk Zprávy uvedla, že informaci o úmrtí nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. O den později uvedla, že jeden český občan se skutečně na Ukrajině pohřešuje.
Manželka Simona kontaktovala server poté, co zveřejnil reportáž z bojů u města Makariv. Právě zde se měl Tomáš pohybovat. Reportéři v březnu na místě zažili střelbu, působily zde ruské jednotky. „Od 2.3. 13.hod.20 min. má mobily nedostupné, do cz nedojel a je nezvěstný,“ psala Simona.
Reportéři ženě odvětili, že o něm informace nemají a Čecha nepotkali. Vzhledem k bojům a přítomným škodám, které viděli, si ale nemyslí, že je velká šance, že je naživu.
Po měsíci se na místo vrátili a fotili mimo jiné rozstřílená auta. Jedno, na které narazili, mělo českou poznávací značku. Po bližším prohlédnutí zjistili, že jde o červený sedan, na který se ptala Simona. Fotka byla pořízena jen pár metrů od místa, kde Rusové dříve po reportérech stříleli. Auto bylo zcela zničené a prostřílené.
Když se k němu druhý den vrátili, už bylo pryč, na cestě však ležela teniska, kterou podle Simony Tomáš nosil. Následně vozidlo našli na místě, kam úřady vraky odtahovaly. „Průstřely procházely přes čelní okno, dveře zboku i opěradlo hlavy u řidiče. Při prohledání auta jsme zjistili, že v něm zůstalo také hodně krve. Šance, že by to Tomáš přežil, byla minimální. V autě samotném zůstal jen technický průkaz, obrázek s pannou Marií a jinak téměř nic,“ uvádí server Voxpot.
Policie v Makarivu informace o těle neměla, stále ale probíhalo prohledávání hrobů, do kterých Rusové pohřbívali civilisty. Ve vedlejším Motyžynu také teprve nacházeli nové civilní oběti. „O informaci víme a aktivně zjišťujeme podrobnosti. V tuto chvíli informaci nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí českého ministerstva zahraničí Lenda Do.
„Můžeme potvrdit, že český občan na Ukrajině je nezvěstný. Avšak informaci o jeho úmrtí stále nemůžeme potvrdit. Jsme v kontaktu s jeho rodinou a poskytujeme standardní konzulární služby,“ sdělila o den později Do.
Nevydržel jen přihlížet
Simona říká, že Tomáš se vydal na Ukrajinu proto, že chtěl pomoci. „Byl to hodně rodinný typ, když slyšel o tom, co se tam lidem a jejich dětem děje, tak to prostě nevydržel,“ popsala. Její muž se živil jako řidič kamionu a autobusů, chtěl odvážet lidi. Rodina mu cestu rozmlouvala, ovšem stejně vyrazil – se dvěma telefony kvůli baterii.
„Prvních pár dní vozil lidi ze Lvova k hranici, ale pak to zřejmě nevydržel a vydal se ke Kyjevu, nám to ale nepřiznal a řekl, že jede jen do Žytomyru,“ pokračovala Simona. Jejich dcera dodává, že Tomáš vždy měl velké cítění. „Když viděl bezdomovce, tak ho hned napadalo, že by mu měl aspoň uvařit něco k jídlu,“ uvedla.
Že se Tomáš ocitl dál, než tvrdil, Simona zjistila skrze spárování telefonu s tabletem. Podle toho se měl naposledy vyskytnout v městě Byšiv. Poslední jeho telefonát do Česka proběhl 2. března krátce po poledni, kdy oznámil, že se do práce vrátí za několik dní. Jak podotýkají reportéři Voxpot, v místě, kde Tomáš zmizel, oni v ten samý den jen o hodinu a půl později zažili střelbu.
V sobotu ráno zasáhl ukrajinský dron ropnou čerpací stanici v Čuvašsku, napsal na Telegramu šéf Čuvačské republiky Oleg Nikolajev. Obyvatelstvo není ohroženo a nejsou žádné oběti, uvedl. Dodal, že čerpací stanice ropy utrpěla drobné škody, ale provoz v zařízení byl pozastaven. Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu. Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl. Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války. Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
