NATO je naše garance, uvedl Lipavský po jednání s Blinkenem ve Washingtonu o podpoře Ukrajině
Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve Washingtonu v noci na středu jednal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem mimo jiné o české podpoře Ukrajině. Blinken vyjádřil Česku jasnou podporu ve všech pozicích. V komentáři pro ČTK to uvedl Lipavský.
„Jednání se týkalo české podpory Ukrajině. Ministr Blinken vyjádřil jasnou podporu Česku ve všech pozicích, jak vůči Rusku, tak vůči Číně. Budeme nadále postupovat společně jako spojenci. NATO je naše garance, co se týče bezpečnosti," uvedl Lipavský. „Zároveň jsem zmínil, ze Američané už dlouho nemají v Praze velvyslance.
Praha je bez amerického velvyslance
„Jeho jmenování by ještě více posílilo naši spolupráci," doplnil. Blinken před začátkem jednání uvedl, že Spojené státy a Česká republika jsou dlouhodobými spojenci a partnery v mnoha oblastech. Sílu tohoto spojenectví podle něj lze nyní spatřovat tváří v tvář ruské agresi vůči Ukrajině.
„Česká republika v tomto úsilí Ukrajinu významně podporuje. Přijala více než 300 000 uprchlíků z Ukrajiny, což z ní činí v uvozovkách ,domov' pro ukrajinské uprchlíky, který je jedním z největších v Evropě mimo pohraniční státy," uvedl Blinken. Šéf americké diplomacie zároveň ČR označil za spolehlivého partnera v rámci NATO, které nyní posiluje svou obranu „proti možné ruské agresi". V závěru úvodního projevu Blinken zmínil také dnešní pohřeb pražské rodačky a někdejší americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové a zdůraznil, že k ní choval velkou úctu.
Členství v NATO je závazek
Lipavský v úvodu setkání rovněž vyzdvihl česko-americké spojenectví a řekl, že válka ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině je útokem na mezinárodní řád. „Pro střední a východní Evropu je velmi důležité vědět, že nejsme sami, že být členem NATO znamená, že je to závazek postarat se o sebe navzájem a že toto je politika Spojených států," poznamenal. Dodal, že v této mimořádné době je velmi důležité slyšet a vidět reálné činy, nejen v podobě humanitární pomoci, jelikož v době války „zbraně a vůle" rozhodují o výsledcích na místě.
„Putinova mysl je bohužel produktem sovětské éry KGB a skutečně věří v tento sovětský mýtus. Nepovažují Ukrajinu za suverénní stát, což znamená, že jsou proti mezinárodnímu řádu," řekl Lipavský. „Tato imperialistická vize mívá efekt sněhové koule. Pokud bychom Rusku nechali agresi proti Ukrajině projít, zaplatili bychom v budoucnu mnohem vyšší cenu," dodal. „Velice vám děkuji za vaši péči o evropskou bezpečnost," uzavřel.
Evropská unie hledá způsob, jak financovat obranu a rekonstrukci Ukrajiny z aktiv Ruské centrální banky, která byla po invazi na Ukrajině zmrazena na Západě. Podle mezinárodního práva státní aktiva nelze zabavit, Evropská komise ale zemím EU předložila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených aktiv, aniž by byly zkonfiskovány. Na vojenskou a finanční podporu Ukrajiny bude v příštích dvou letech pravděpodobně zapotřebí částka v řádu stovek miliard eur, uvedl nejmenovaný vysoký úředník EU.
Evropská komise se kolem plánu odvolává mimo jiné na rozhodnutí Evropské rady ze října 2024, kde stojí, že „podle právních předpisů EU by ruská aktiva měla zůstat zmrazena, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a neuhradí jí škody způsobené touto válkou.“
Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.
Ukrajina drony s dlouhým doletem útočí především na ruskou ropnou infrastrukturu, která se nachází i v Ťumenské oblasti. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova dokonce tvrdí, že při pondělním útoku byla v Ťumeni zasažena rafinerie. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily. „Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů,“ uvedla správa.
Členské státy EU se zdají být blízko dohodě na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci bloku. Maďarsko podle listu Financial Times naznačilo, že návrh už nebude blokovat. Další jednání velvyslanců při EU se koná ve středu. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazovala Česká republika, dlouho pro něj ale nezískala dostatečnou podporu. Zpravodajské služby tvrdí, že nejrůznější sabotáže v Evropě jsou často vedeny špiony operujícími pod diplomatickým krytím.
Moskvou sponzorovaní zpravodajci jsou obviňováni z nárůstu provokací proti státům NATO, od žhářství a kybernetických útoků až po sabotáže infrastruktury a narušení způsobená drony. Podle bezpečnostních služeb jde o koordinovanou kampaň s cílem destabilizovat evropské spojence Kyjeva, napsal list Financial Times. Navrhovaná pravidla mají donutit ruské diplomaty působící v hlavních městech EU informovat ostatní vlády o svých cestovních plánech ještě předtím, než překročí hranice hostitelské země.
