Šéf OSN zasedl s Putinem k dlouhému stolu. Notovali si o evakuaci civilistů z Mariupolu
OSN má maximální zájem na vyhlášení příměří na Ukrajině v nejbližší době, uvedl dnes generální tajemník OSN António Guterres v Moskvě. Guterres v ruské metropoli za slavným dlouhým stolem jednal mimo jiné s prezidentem Vladimirem Putinem. Ten podle OSN „v podstatě“ souhlasí se zapojením organizace a Mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace civilistů z mariupolských oceláren Azovstal.
„Navazující diskuze povede úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) s ruským ministerstvem obrany,“ sdělil po jednání Putina s Guterresem mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
Putin dnes ale zároveň ze zapříčinění zoufalé situace v Mariupolu obvinil ukrajinskou stranu. Ukrajinské vojáky vyzval, aby propustili civilní obyvatele z Azovstalu, „pokud tam civilisté jsou“.
„Nejjednodušší, co lze udělat, je tyto lidi propustit. Co může být jednodušší?“ prohlásil Putin. Zopakoval také dřívější tvrzení Moskvy, že boje v Mariupolu ustaly. Ukrajina ale tvrdí, že Rusko dál na Azovstal útočí.
Moskva v minulých dnech opakovaně ukrajinské vojáky v ocelárnách vyzývala, aby složili zbraně, čímž podmiňovala evakuaci civilistů. Ukrajinská strana ale ruská ultimáta zatím odmítala, Moskva tak ze selhání snah o přesun civilistů viní Kyjev. Ukrajina však tvrdí, že sliby Moskvy o dočasném příměří po dobu evakuace nejsou solidní, protože ruští vojáci v minulosti opakovaně na civilisty přesouvající se do bezpečí útočili.
Obviňování NATO
Guterres dnes jednal také s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. „Máme maximální zájem, aby vznikly podmínky pro efektivní dialog, pro co nejrychlejší klid zbraní a nastolení míru,“ prohlásil tajemník podle agentury TASS po schůzce. „Situace okolo Ukrajiny se stala katalyzátorem četných problémů, které se v posledních desetiletích hromadily v euroatlantickém prostoru,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.
Lavrov generálnímu tajemníkovi řekl, že situace na Ukrajině je důsledkem neomezeného rozšiřování Severoatlantické aliance, a ujišťoval, že Rusko má zájem o spolupráci OSN při pomoci civilnímu obyvatelstvu.
„Jsme velice vděčni generálnímu tajemníkovi a jeho týmu za pochopení, že je nezbytné posuzovat situaci na Ukrajině a okolo ní nikoliv izolovaně od procesů a tendencí na světové scéně, které ne vždy odpovídají principům zakotveným v Chartě OSN,“ prohlásil.
Stále čekáme na ukrajinskou odpověď, prohlásil Lavrov
Lavrov tvrdil, že Rusko má zájem na diplomatickém řešení konfliktu prostřednictvím rozhovorů s Ukrajinou, ale na nějaké zprostředkování v rozhovorech je podle něj příliš brzy. Zapochyboval, zda rozhovory dospějí k nějakému výsledku, pokud se Ukrajina bude dále držet své linie. Rusko prý stále čeká na ukrajinskou odpověď na své návrhy, které byly předány před deseti dny, dodal.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
Rusko zaútočilo na Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Agresi odůvodnilo snahou o „denacifikaci“ Ukrajiny. Boje si podle odhadů vyžádaly už desítky tisíc mrtvých, ruským silám se ale nepodařil záměr rychle obsadit metropoli Kyjev.
Guterres má poté z Moskvy přes Polsko zamířit do Kyjeva, kde se má setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten už program cesty generálního tajemníka OSN kritizoval: „Válka je na Ukrajině, v ulicích Moskvy nejsou žádná těla. Bylo by logické jet nejprve na Ukrajinu, podívat se na tamní lidi, na důsledky okupace,“ uvedl v sobotu ukrajinský prezident.
