Při protestech ho zbili a skončil v kómatu: Teď běloruský voják Timur (18) brání Ukrajinu
Bělorusu Timurovi Mitskevičovi bylo pouhých 16 let, když byl během protestů v srpnu 2020 proti vládě diktátora Lukašenka zbit a mučen. Byl dokonce v kómatu a přišel o matku. Po dvou letech brání Ukrajinu a bojuje proti ruským okupantům.
Tvář skutečné odvahy – tak přezdívají Ukrajinci a někteří Bělorusové mladému vojákovi Timurovi Mitskevičovi. Teprve osmnáctiletý mladík má totiž za sebou mnohem víc, než mnozí jeho vrstevníci. Jak informoval facebookový účet Visegradský jezdec, Timurův vzdor začal už v roce 2020.
Smrt matky a pronásledování tajnou běloruskou policií
Během protestů proti zfalšovaným volbám v roce 2020, kdy měl údajně prezident Alexandr Lukašenko přes 80procentní podporu obyvatel, byl tehdy šestnáctiletý Timur zajat běloruskou policí. Ta chlapce zbila tak tvrdě, až skončil v umělém spánku.
Když se probral, čekala na něj velmi smutná zpráva. Jeho matka náhle zemřela. To ale nebyla jediná špatná zpráva. Po probuzení z kómatu byl Timur dokonce pronásledován tajnou běloruskou policií. Chlapec se tak nakonec rozhodl ze země uprchnout, aby si zachránil život podruhé.
Někdo do hrdiny roste, jiný se jím rodí
Nic z toho však chlapce nezlomilo natolik, aby přestal v životě bojovat. V současné době stojí na Ukrajině proti ruským okupantům. Nebojuje jen za svobodu Ukrajiny, ale i své vlasti. A lidé jsou z jeho počínání dojatí. „Bojuje za svobodu Ukrajiny, budoucnost Běloruska i za naši svobodu. Děkuji Ti, hrdino, že nás nebudí v noci sirény,“ napsal na facebooku Karel K. „Někdo do hrdiny doroste, jiný se jím zjevně rodí. Mám prakticky stejně starou dceru, je to takový mladík,“ napsala uživatelka Petra T.
Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou k dispozici praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
