„Vytrhali jí i nehty.“ Znásilněná Ukrajinka Karina (†22) si před smrtí prošla peklem
Sexuální násilí se stalo novou válečnou zbraní v momentě, kdy samotní Rusové začali varovat bezbranné rodiny před svými agresivními kolegy. Ti bez výčitek znásilňují ukrajinské ženy, muže i malé děti. Ženy a dívky v Kyjevské oblasti se balí do velkých bund, obličeje si špiní sazemi, skrývají se ve sklepích a doufají, že je okupanti minou, 22leté Karině Jeršovové ale štěstí nepřálo. Ruští vojáci ji znásilnili, vytrhali jí nehty, uřízli kus kůže a po hodinách utrpení ji chladnokrevně zastřelili, ruské manželky mezitím své partnery v armádě na dálku motivují k sexuálnímu násilí. „Vina padá i na ženy, které tohle vesele podporují. Naše rodina jim to nikdy nezapomene, navždy je budeme nenávidět,“ říká zdrcený otec.
Mladá Karina se stala jednou z mnoha obětí masakru v Buče. Její rodina utekla před válkou hned na začátku invaze, žena ale ruskou hrozbu podcenila a odmítala opustit svůj domov.
„Snažili jsme se ji přemluvit k odchodu celý den 24. února,“ řekl pro ukrajinský list The Kyiv Independent Karinin nevlastní otec Andrij Dereko, rozhodnutí zůstat své dceři nezazlíval. „Rozumím jí. Koho by napadlo, že ty bestie začnou popravovat obyčejné lidi?“
Podle zpětných odhadů byl v Buče znásilněn nebo zabit každý pátý člověk, který se ve městě nedaleko od hlavního města rozhodl navzdory riziku zůstat. Karinu podle tamní policie mučili, znásilnili a nakonec střelili do hlavy.
Mladá žena byla pohřbena v zavřené rakvi, její zohavené tělo viděl jen Dereko. „Měla řezné rány a odřeniny a od žeber jí odtrhli kus kůže,“ vzpomínal otec. „Je očividné, že ji mučili. Vytrhali jí polovinu nehtů.“ Karinu před únosem střelili do nohy, kterou si zavázala škrtidlem.
Noc v ruských kasárnách
Rodina se naposledy spojila s Karinou 10. března. „Když jsme spolu mluvili naposledy, Rusové ji varovali, že nesmí používat mobil. Mysleli si, že je natáčí. Řekla jim, že jen mluví s mámou,“ uvedl Dereko. Mladou Ukrajinku pak vojáci donutili hovor ukončit, opět se jim ozvala až o několik hodin později, kdy kousek od jejího bytu zaparkovaly ruské tanky. Od té doby už se Karina neozvala.
Její soused Vjačeslav Čumak ji doma viděl naposledy na začátku března, kdy ji s manželkou našel na schodech v obytném domě. Neměla u sebe klíče k bytu, pár ji proto vzal na několik hodin k sobě.
Karina strávila předešlou noc v kasárnách okupantů poté, co ji zadrželi na ulici v době zákazu vycházení. „Řekla nám, že se opili a že jeden z vojáků měl střelnou ránu na noze u zadku, druhého přejel tank nebo bojové vozidlo pěchoty,“ vzpomínal soused. Karina potom usnula na gauči, vzbudila se o dvacet minut později a odešla.
Nakonec se jí podařilo dostat domů, po dvou dnech ji ale před domem vyzvedl muž v ruském autě označeným písmenem V. Podle Čumaka mělo jít o známost majitele bytu, kde žena bydlela. „Sbalila si tašky, naložila je do auta a zamávala mé ženě,“ řekl Čumak. „Pak už jsme ji znovu neviděli.“
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Schovejte dívky
Mnoho ruských vojáků se snaží civilisty před svými násilnými kolegy včasně varovat. „Přišel ruský voják a řekl: ‚Nepouštějte tu mladou ven.‘ A ukázal na mě,“ řekla listu 38letá Teťana Aleksandrovová z Buči. Se svým manželem a dalšími místními se schovávala v mateřské školce. Ženy v krytu se pravidelně balily do několika tlustých bund, aby vypadaly větší, a na obličeje si mazaly saze.
„Rusové řekli mému manželi: ‚Schovejte dívky.‘ Zaslechla jsem je, když to říkali,“ uvedla Inga Odinokovová z malé vesničky nedaleko Buči. Zdejší ženy se pravidelně stávaly svědkyněmi skupinového znásilňování, věšení a týrání mladých dívek.
K sexuálnímu násilí navíc podle odposlechnutých hovorů motivují vojáky jejich ruské manželky. „Jen do toho, znásilňuj ukrajinské ženy, ale nic mi o tom neříkej,“ řekla nejmenovaná žena svému manželovi do telefonu, svým slovům se vesele smála.
Mnoho místních včetně Derenka viní za odpornosti páchané okupanty mimo jiné právě jejich ženy. „Vina padá i na manželky, které tohle vesele podporují. Naše rodina jim to nikdy nezapomene, navždy je budeme nenávidět,“ prohlásil nešťastný otec Kariny. Ten v tuto chvíli pobývá v přístavní Oděse.
