I na Čínu válka dopadá. Politici si tajně stěžují, veřejně ale Putina neodsoudí
Prezidenti Číny a Ruska na olympijských hrách v Pekingu vyhlásili „partnerství bez hranic“, jenže záhy nato Vladimir Putin spustil invazi na Ukrajinu, která přece jen hranice ukazuje. Si Ťin-pching a druhá největší ekonomika světa manévrují s tím, jak partnerství udržet, ale netratit přitom na světové scéně, a tak Čína pro Rusko stižené mezinárodními sankcemi nebude hospodářskou záchranou, píše server Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).
Peking na jednu stranu volá po skončení bojů na Ukrajině - které však v souladu s tvrzením Kremlu odmítá označit za válku - na druhou stranu v nich vidí i jisté výhody. Například vítá, kterak invaze odklání pozornost Spojených států od kritiky Číny.
„Čínští představitelé, s nimiž jsem hovořil, byli v soukromí ochotní uznat, že ruská invaze na Ukrajinu čínským zájmům uškodila,“ uvedl pro RFE/RL Ryan Hass z amerického think tanku Brookings Institution. „Přesto neočekávám, že by Čína ruské chování odsoudila veřejně.“
„Skutečností je, že čínskou politiku diktuje Si Ťin-pching, ten ale podporuje Putina,“ dodává Steve Tsang, ředitel čínského institutu na londýnské univerzitě SOAS. „Nechat spřízněného leninistického diktátora padnout, to by mohlo povzbudit zpochybňování jeho vlastní autority v Číně.“ A to navzdory tomu, že ho Putin jistě zklamal, když zjevně chystal rychlou, „chirurgickou“ operaci, kterou si Ukrajinu rychle a bezbolestně podvolí. „Ruská selhání zatím uškodila zájmům Číny a snížila čínský respekt k Putinovi a Rusku,“ uvedl Tsang.
Dopad sankcí na Čínu
K mezinárodním sankcím se Peking nepřidal, to ale neznamená, že se ho netýkají. Firmy si musejí dávat pozor, aby na ně nedopadl hněv západních představitelů i zákazníků. Čínské státní energetické kolosy v minulých týdnech ustanovily zvláštní týmy, jež mají vyhodnotit jejich investice v Rusku - v objemech miliard dolarů. Výrobce mobilních telefonů a IT Huawei poslal na nucenou dovolenou velké části svých zaměstnanců v Rusku. A na Čínu citelně dopadají důsledky války - zdražení ropy i potravin, na jejichž dovozu je závislá.
O Čínu se Vladimir Putin snaží opírat už od roku 2014, kdy anektoval Krym. A vyvolal tím sankce Západu. Rusko je pro Čínu zajímavé jako zdroj (nejen energetických) surovin, ale také jako spojení na Evropu v rámci iniciativy Jeden pás, jedna cesta (BRI) alias nová Hedvábná stezka, kterou propagoval i český prezident Miloš Zeman.
Ta teď kvůli invazi na Ukrajinu trpí, transportu přes Rusko se vyhýbá množství firem západních i čínských. „Tyto trasy byly pro Evropu jednou z nejúspěšnějších stránek BRI, Čína přichází o možnost prezentovat jejich úspěch,“ řekla pro RFE/RL Andreea Brinzaová z Rumunského ústavu pro studia Asie a Pacifiku. Peking už se proto více rozhlíží po jižnějších trasách skrze středoasijské země a Kavkaz.
Vzájemný obchod Ruska a Číny roste, loni činil v přepočtu skoro 3,3 miliardy korun, leč za ambicemi toto hospodářské partnerství poněkud zaostává. RFE/RL dává příklad z republiky Baškortostán (Baškirska) na jihu Uralu (euro-asijském pomezí), nějakých 1300 km od Moskvy.
Navzdory prohlášením z nejvyšších míst, jakož i zdejších představitelů, čínské investice váznou. „Místní vláda podporuje veškeré iniciativy spojené s lákáním peněz do republiky, ale bohužel vše končí u řečí,“ řekl pro RFE/RL Vsevolod Spivak, ekonom z baškirské metropole Ufy. „Zřejmě za to může neefektivní projektové plánování a obecně špatné povědomí, kterak zdejší ekonomika skutečně funguje.“
Většina projektů v této republice, za nimiž stojí Čína, spočívá v dopravní infrastruktuře Nové hedvábné stezky, třeba i nepřímo, například továrny na stavební materiály. Mimo jiné se Čína obecně snaží přesunout výrobu cementu do dalších zemí, neboť provozy činí místním obyvatelům dýchací potíže, uvedl portál Idel.Realii. Jedna cementárna tak měla vyrůst v baškirském městě Sibaj, hlavní investor sliboval vložit 12,8 miliardy rublů a vytvořit 200 pracovních míst.
Plány se však zasekly, místní kancelář investora je prázdná. „Investorovy plány ovlivnila pandemie koronaviru,“ vysvětlil mluvčí baškirské vlády. Sibajský starosta Rustem Afzalov prohlašuje, že cementárna je nadále prioritou a o čínské investice bude dál usilovat. Podobně ovšem vázne třeba plán na velké obchodně-kancelářské centrum a realitou se stala jen malá část avizovaných zemědělských projektů.
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo video, na kterém jeho vojáci chodí kolem zničených panelových domů v ukrajinském Pokrovsku. Toto město a sousední Myrnohrad se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt.
Na videu, které bylo podle agentury Reuters natočené v jižní části Pokrovsku, vojáci hlídkují na vylidněné ulici a jeden z nich tlačí vozík se zdravotnickými nosítky. Podle záběrů nic nenasvědčuje tomu, že by čelili odporu ze strany ukrajinských obránců.
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Co se stane se stávajícími investičními projekty v Rusku a jaké nové budou případně přicházet, je velkým otazníkem. Něco si komunističtí kapitalisté rozmyslí, v něčem najdou novou příležitost danou zpřetrháním západních obchodů s Ruskem. A jak připomíná RFE/RL, šanci najdou Číňané i ve středoasijských zemích, bývalých republikách SSSR, kde zatím stále dominuje Rusko. Moskva oslabuje a pro Peking může vzniknout prostor k expanzi hospodářské i bezpečnostní. Budou se Číňané ostýchat přebrat Rusům tyto pozice?
