„Válečné Velikonoce a příliš krve.“ Papež sepsul Rusko, na kázání byl i unesený ukrajinský starosta
Papež František má na Velikonoce jako obvykle napilno. Na sobotní bohoslužbě, kdy papež neodsloužil kvůli pobalvým kolenům tradiční vigilii, byl přítomen i starosta ukrajinského Melitopolu, kterého během války unesly ruské jednotky. V neděli pak František v poselství Urbi et Orbi mluvil přímo o válečných Velikonocích a kritizoval Rusko za zatažení Ukrajiny do krutého a nesmyslného konfliktu.
Papež František v sobotu neodsloužil v bazilice svatého Petra velikonoční vigilii, která křesťanům připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Stalo se tak kvůli bolesti kolen, kterou papež v poslední době cítí. Obřadu se ale účastnil a pronesl kázání, ve kterém znovu připomněl válku na Ukrajině.
František: Stopy smrti
„Mnozí spisovatelé popsali krásu nocí osvětlených hvězdami. Válečné noci místo toho křižují kondenzační stopy smrti,“ uvedl papež František ve svém sobotním kázání. Vyzval věřící, aby i v této válečné době konali „činy míru“, snažili se o usmíření a poskytli pomoc potřebným.
Papež měl původně v sobotu odsloužit jeden z nejvýznamnějších obřadů v katolické liturgii osobně. Nakonec se pouze zúčastnil, pronesl kázání a pokřtil sedm dospělých.
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
Ruský dělostřelecký útok na obec Antonivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na dnešek vyžádal život šestačtyřicetiletého muže. S odvoláním na vyjádření šéfa místní vojenské administrativy Oleksandra Prokudina to napsal ruskojazyčný server BBC.
Rusy unesený starosta na bohoslužbě
Sobotní bohoslužby se zúčastnili i starosta Melitopolu Ivan Fedorov, který strávil několik dní v ruském zajetí, spolu se skupinou ukrajinských zákonodárců.
Delegace předtím jednala se šéfem vatikánské diplomacie kardinálem Pietrem Parolinem. „V této tmě, kterou zažíváte pane starosto a páni členové parlamentu, v této hluboké tmě války a násilí se my všichni s vámi dnes v noci modlíme,“ řekl papež a uzavřel kázání zvoláním „Kristus vstal z mrtvých“ v ukrajinštině.
Papež musel už v minulých týdnech kvůli akutní bolesti kolen zrušit některé body svého programu. Na potíže si postěžoval i při cestě na Maltu na začátku dubna. Velikonoční vigilie se zúčastnilo ve svatopetrském chrámu přibližně 6000 lidí.
50 tisíc lidí na Svatopetrském náměstí
V neděli papež vyzval světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Ve svém tradičním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) nepřímo zkritizoval Rusko za to, že Ukrajinu zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu.
Letošní Velikonoce označila hlava katolické církve za "Velikonoce válečné". Ukrajina je podle papeže "těžce zkoušena násilím a destrukcí kruté a nesmyslné války, do které byla zatažena". "Viděli jsme příliš mnoho krve, příliš mnoho násilností... přestaňte s ukazováním svalů, když lidé trpí," dodal František.
Velikonoční mše a následné poselství se letos poprvé po dvou letech odehrály přímo na Svatopetrském náměstí, v předchozích letech papež mši sloužil kvůli pandemii covidu-19 v omezeném režimu uvnitř Svatopetrské baziliky. Na Svatopetrském náměstí a v přilehlém okolí Františkovým slovům naslouchaly desítky tisíc lidí. Vatikán jejich počet odhadl na 50.000, uvedla agentura AP.
