„Putin je vrah,“ vzkazovali demonstranti. Ministr: Uprchlíky z Ukrajiny vracet zpět Němci nebudou
Německo nemíní omezit počet ukrajinských uprchlíků, které přijme na své území. Počet lidí, kteří přichází z Ukrajiny, však v posledních dnech klesá. Německým novinářům to řekl ministr dopravy Volker Wissing. Budoucí vývoj počtu uprchlíků ze země, která od února čelí ruské agresi, je ale obtížně odhadnout, uvedla dnes stanice Deutsche Welle.
„Německo nechce a ani nikoho nebude vracet na Ukrajinu,“ uvedl ministr dopravy. Podle něj taková otázka vůbec není na stole.
„Velice rychle jsme zajistili, aby lidé, kteří prchají z Ukrajiny, mohli přicestovat z Polska do Německa,“ uvedl Wissing. Polsko je zemí, kam z válkou zkoušené země zamířil vůbec nejvyšší počet Ukrajinců.
Počet ukrajinských uprchlíků, kteří přichází do Německa, se však nyní podle úřadů snižuje. Ukazují to počty lidí, kteří využili pro cestu vlak. „Je to (snížení) z 8200 osob po začátku války na současných zhruba 2500 za den,“ informoval Wissing. Podle něj jsou ale úřady připravené reagovat na případné nové zvýšení počtů.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
V pátek úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) informoval, že z Ukrajiny odešlo do zahraničí už přes pět milionů lidí. Více než polovina z nich překročila hranici směrem do Polska.
Část uprchlíků ze sousedních států míří do dalších zemí. Podle posledních údajů se v Německu zaregistrovalo 320.000 uprchlíků z Ukrajiny. Skutečné počty lidí, kteří přišli z válkou zasažené země, ale budou zřejmě vyšší.
Velikonoční pochody za mír
Po celém Německu se přitom dnes několik tisíc lidí připojilo k velikonočním průvodům mírového hnutí. Demonstranti s vlajkami a transparenty se sešli v řadě měst, mezi nimi nechyběl Hannover, Mnichov, Duisburg, Stuttgart, Lipsko i metropole Berlín.
„Naše požadavky na mír a odzbrojení jsou aktuálnější než kdy jindy, a to i s ohledem na nebezpečí možné jaderné eskalace,“ uvedl člen organizace Netzwerk Friedenskooperative Kristian Golla. Podle něj bylo na dnešní den ohlášeno asi 80 protestů, a to také v menších městech.
Spory o dodávky zbraní a pacifismus
Na plakátech a transparentech demonstrantů byly nápisy jako Ne válce, Stop zbrojní mánii, Vyjednávejte! místo rizika třetí světové války nebo Kdo dodá zbraně, sklidí válku. V Berlíně také byla na střeše jednoho z aut velká holubice míru. Některé plakáty byly namířené i proti plánům spolkové vlády vyčlenit 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč) na velké obranné projekty.
Některé požadavky mírového hnutí však tentokrát vyvolaly diskuse již předem. Bývalý předseda Spolkového sněmu Wolfgang Thierse řekl rozhlasové stanici Bayerischen Rundfunk, že moto Budování míru beze zbraní je v současnosti arogancí vůči lidem na Ukrajině.
„Pacifismus na úrok druhých je cynický,“ prohlásil. Vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck se pak vyjádřil, že pacifismus je kvůli ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v současnosti „vzdáleným snem“.
V Berlíně se souběžně s tradičním velikonočním pochodem konala i demonstrace nazvaná ve výzvě jako alternativní velikonoční pochod. Demonstranti s ukrajinskými vlajkami tam protestovali proti ruské agresivní válce, mávali nápisy jako Těžké zbraně hned!
