„Putin je vrah,“ vzkazovali demonstranti. Ministr: Uprchlíky z Ukrajiny vracet zpět Němci nebudou
Německo nemíní omezit počet ukrajinských uprchlíků, které přijme na své území. Počet lidí, kteří přichází z Ukrajiny, však v posledních dnech klesá. Německým novinářům to řekl ministr dopravy Volker Wissing. Budoucí vývoj počtu uprchlíků ze země, která od února čelí ruské agresi, je ale obtížně odhadnout, uvedla dnes stanice Deutsche Welle.
„Německo nechce a ani nikoho nebude vracet na Ukrajinu,“ uvedl ministr dopravy. Podle něj taková otázka vůbec není na stole.
„Velice rychle jsme zajistili, aby lidé, kteří prchají z Ukrajiny, mohli přicestovat z Polska do Německa,“ uvedl Wissing. Polsko je zemí, kam z válkou zkoušené země zamířil vůbec nejvyšší počet Ukrajinců.
Počet ukrajinských uprchlíků, kteří přichází do Německa, se však nyní podle úřadů snižuje. Ukazují to počty lidí, kteří využili pro cestu vlak. „Je to (snížení) z 8200 osob po začátku války na současných zhruba 2500 za den,“ informoval Wissing. Podle něj jsou ale úřady připravené reagovat na případné nové zvýšení počtů.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
V pátek úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) informoval, že z Ukrajiny odešlo do zahraničí už přes pět milionů lidí. Více než polovina z nich překročila hranici směrem do Polska.
Část uprchlíků ze sousedních států míří do dalších zemí. Podle posledních údajů se v Německu zaregistrovalo 320.000 uprchlíků z Ukrajiny. Skutečné počty lidí, kteří přišli z válkou zasažené země, ale budou zřejmě vyšší.
Velikonoční pochody za mír
Po celém Německu se přitom dnes několik tisíc lidí připojilo k velikonočním průvodům mírového hnutí. Demonstranti s vlajkami a transparenty se sešli v řadě měst, mezi nimi nechyběl Hannover, Mnichov, Duisburg, Stuttgart, Lipsko i metropole Berlín.
„Naše požadavky na mír a odzbrojení jsou aktuálnější než kdy jindy, a to i s ohledem na nebezpečí možné jaderné eskalace,“ uvedl člen organizace Netzwerk Friedenskooperative Kristian Golla. Podle něj bylo na dnešní den ohlášeno asi 80 protestů, a to také v menších městech.
Spory o dodávky zbraní a pacifismus
Na plakátech a transparentech demonstrantů byly nápisy jako Ne válce, Stop zbrojní mánii, Vyjednávejte! místo rizika třetí světové války nebo Kdo dodá zbraně, sklidí válku. V Berlíně také byla na střeše jednoho z aut velká holubice míru. Některé plakáty byly namířené i proti plánům spolkové vlády vyčlenit 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč) na velké obranné projekty.
Některé požadavky mírového hnutí však tentokrát vyvolaly diskuse již předem. Bývalý předseda Spolkového sněmu Wolfgang Thierse řekl rozhlasové stanici Bayerischen Rundfunk, že moto Budování míru beze zbraní je v současnosti arogancí vůči lidem na Ukrajině.
„Pacifismus na úrok druhých je cynický,“ prohlásil. Vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck se pak vyjádřil, že pacifismus je kvůli ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v současnosti „vzdáleným snem“.
V Berlíně se souběžně s tradičním velikonočním pochodem konala i demonstrace nazvaná ve výzvě jako alternativní velikonoční pochod. Demonstranti s ukrajinskými vlajkami tam protestovali proti ruské agresivní válce, mávali nápisy jako Těžké zbraně hned!
