Potopení vlajkové lidi Černomořské flotily, křižníku Moskva, je bezpochyby dosud největší ztrátou pro ruské námořnictvo během války. Loď krátce po začátku války poslali nedaleko Hadího ostrova ukrajinští námořníci „do p***le“ a poškodily ji střelami Neptun. Ve čtvrtek večer zpravodajské agentury zveřejnily informaci, že křižník byl potopen.
Co se stalo s posádkou, je nejisté
Podle ruského ministerstva na palubě vybuchla munice. „Během odtahování křižníku Moskva do určeného přístavu loď ztratila stabilitu z důvodu poškození trupu, ke kterému došlo při detonaci munice kvůli požáru. Uprostřed silné bouře se loď potopila,“ uvedlo podle zpravodajské agentury ruské ministerstvo obrany.
Rakouský web Exxpres v pátek ráno zveřejnil informaci, že admirál Igor Osipov, který byl ve vedení od roku 2019, měl být údajně zadržen a zatčen. Poté měl být brutálně zbit. Z dalších oficiálních zdrojů se informaci zatím nepodařilo ověřit. Stejně tak, že se nacházel přímo na potopené Moskvě. Lze to však předpokládat. Osud zbytku posádky, kterou tvořilo podle rakouského webu 610 členů, je ale nejistý. Moskva sice tvrdí, že všichni přežili, ale ani tuto informaci se nepodařilo zatím ověřit.
Válečný bod zlomu?
Podle vojenských expertů je ztráta křižníku pro Rusko obrovská. Moskva totiž nemůže do oblasti poslat žádné další válečné lodě, protože jí Turecko zablokovalo průjezd průlivem Bospor. Někteří experti dokonce tvrdí, že by potopení válečné lodi mělo být ve Válce na Ukrajině jakýmsi „bodem zlomu“.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Zobrazit celý online