Kyjevem otřásly mohutné exploze, Rusové hrozí dalšími údery. Našli po nich 900 těl civilistů!
Moskva potvrdila noční raketový útok na okraji Kyjeva a pohrozila dalšími údery na cíle v ukrajinské metropoli. Tvrdí také, že ruské rakety zlikvidovaly 30 polských žoldnéřů v Charkovské oblasti. Ukrajinský generální štáb naopak informoval, že ukrajinské síly překazily pokusy ruských jednotek ovládnout města Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti na východě země. V tomto regionu a v sousední Doněcké oblasti za posledních 24 hodin ukrajinské oddíly odrazily osm ruských útoků. Informace poskytované bojujícími stranami nelze nezávisle ověřit.
Podle ukrajinského generálního štábu Rusko za uplynulý den přišlo na Ukrajině o čtyři tanky, šest ozbrojených vozidel, čtyři bojová zařízení využívaná pěchotou a dělostřelecký systém.
Ukrajinská média kromě toho v noci na dnešek informovala o mohutných explozích. které otřásly Kyjevem, Chersonem, Charkovem a západoukrajinským Ivano-Frankivskem. Ve všech ukrajinských oblastech byl vyhlášen protiletecký poplach.
Úder na předměstí Kyjeva
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne potvrdil úder raketami Kalibr vypálenými z lodí na vojenský cíl na kyjevském předměstí. Zničen byl přitom podle něj provoz závodu Vizar, kde se vyráběly a opravovaly raketové komplexy.
Konašenkov zároveň pohrozil, že útoky na cíle v Kyjevě se budou stupňovat v případě dalších „útoků teroristického charakteru nebo diverzí na ruském území“.
900 těl civilistů
Ruské úřady ve čtvrtek informovaly o ukrajinském ostřelování ruských příhraničních lokalit, což Kyjev popřel.
V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 900 těl civilistů. Většina z nich byla zastřelena, řekl oblastní policejní šéf.
Zvuk sirén
Ukrajinští představitelé obvykle nespěchají s potvrzením ani vyvrácením zpráv médií o explozích – hlavním důvodem je, že nechtějí ruským silám poskytnout informace o tom, zda zasáhly nebo minuly zamýšlené cíle, upozornila BBC. Uživatelé sociálních médií zároveň nemají zveřejňovat fotografie nebo videa z míst výbuchů ani údaje o jejich zeměpisné poloze.
Zatímco v ostatních městech varovné sirény utichly, v Luhanské a Záporožské oblasti na východě země byly stále slyšet.
Jeden ze svědků řekl stanici BBC, že se výbuchy ozvaly na jihozápadě metropole. Na sociální síti Telegram se dříve objevily informace o sérii silných explozí v Kyjevě, píše BBC.
Nejnovější exploze jsou patrně jedny z nejvýznamnějších v oblasti hlavního města od začátku dubna, kdy se ruské jednotky z regionu stáhly, podotkl Reuters.
Další útoky
Ve čtvrtek Rusko obvinilo Ukrajinu z ostřelování obytných domů z vrtulníků v příhraniční západoruské Brjanské oblasti a údajný útok ohlásila také ruská Belgorodská oblast.
Ukrajina obvinění podle agentury AFP odmítla. Moskva už dříve varovala, že přeshraniční útoky a sabotáže na ruském území by mohly přimět ruské ozbrojené síly k útokům na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě.
Ve čtvrtek večer pak tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovaly o tom, že se v Černém moři potopil ruský křižník Moskva.
Vlajková loď Černomořské flotily se účastnila invaze na Ukrajinu. Ukrajinské úřady před tím prohlásily, že plavidlo zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Rusko přiznalo vážné poškození lodi, nicméně neuvedlo, že by problémy způsobil cizí útok. Loď podle něj poškodila detonace munice na palubě a požár, přičemž se potopila v rozbouřeném moři, když byla tažena do přístavu.
Zelenskyj: Ruské válečné lodi mohou jít akorát... ke dnu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se o potopené válečné lodi zmínil v nočním videoposelství, v němž vzdal hold těm, kteří „zastavili postup nekonečných konvojů ruské vojenské techniky“, a také těm, „kteří ukázali, že ruské válečné lodi mohou jít akorát... ke dnu.“ Ukrajincům řekl, aby byli hrdí, protože přežili 50 dní ruské invaze, byť jim samotné Rusko „dávalo maximálně pět“ dnů, upozornila agentura AP.
Polský velvyslanec na Ukrajině Bartosz Cichocki v souvislosti s útokem na Kyjev řekl, že Rusko se bude pravděpodobně snažit pomstít právě za zničení raketového křižníku Moskva. Podle něho se cílem ruských úderů může stát Kyjev a další ukrajinská města, uvedl portál onet.pl.
Mluvčí ruského resortu obrany podle agentury TASS rovněž tvrdil, že raketovým úderem byl zlikvidován třicetičlenný oddíl polských žoldnéřů v obci Izjumske v Charkovské oblasti. Informoval i o sestřelení ukrajinského vrtulníku Mi-8, který ve čtvrtek údajně útočil na osadu Klimovo v Brjanské oblasti, a bojového letounu Su-27 v Charkovské oblasti.
Ukrajinský generální štáb mimo jiné ráno dál hlásil, že v oblasti Chersonu a Mykolajivu ruští vojáci opevňují své pozice, doplňují zásoby paliva a vysílají drony na průzkum okolí.
Cherson je jediným větším ukrajinským městem, které ruská armáda ovládla od 24. února, kdy invaze na Ukrajinu začala. V Chersonské oblasti si obě znepřátelené armády v noci na dnešek vyměnily malý počet zajatců: Ukrajina vydala Rusku čtyři zajatce, Rusko Ukrajině pět.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
