Fiala odsoudil Zemanovu milost pro Baláka: Extrémně nešťastné! Ale co vás ještě z Hradu může překvapit…
Petr Fiala (ODS) v pořadu Ptám se, pane premiére, reagoval i na notně kontroverzní milost Miloše Zemana, kterou prezident udělil šéfovi Lesní správy Lány Milošovi Balákovi. Považuje to za extrémně nešťastné, běžní občané kvůli tomu navíc mají pocit, že někteří jsou si rovnější, protože mají blízko k prezidentovi, míní Fiala. A promluvil o tom, proč ODS, potažmo koalice Spolu, ještě nevytasila prezidentského kandidáta.
Blesk Zprávy: Jaká byla vaše bezprostřední reakce, když jste se dozvěděl o tom, že Miloš Zeman se rozhodl udělit milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi? Šokovalo vás to, a nebo už to vás vlastně ani příliš nepřekvapilo?
Petr Fiala: „To je dobrá otázka, protože co vlastně člověka ještě může překvapit z Hradu za ty roky. Já to považuju za opravdu mimořádně nešťastné. Nejde o to jen proto, že pan prezident svému spolupracovníkovi poskytne milost, ale přece ten klíčový moment tam je, že lidé ztrácejí důvěru v právní stát a říkají si: my si tady nejsme před právem a spravedlností rovni.
Jsou tu někteří rovnější, protože mají blízko k prezidentovi. V tom já to pokládám za extrémně nešťastné a to jsem také hned řekl. Já nemám žádný problém toto Miloši Zemanovi říct do očí a také jsem s ním o tom takto mluvil. Na tohle máme rozdílný názor. Ale já jsem byl jmenován a zvolen občany do pozice premiéra republiky a z toho vyplývají i nějaké povinnosti.
K nim patří to, že vedu dialog se všemi klíčovými ústavními představiteli v čele s panem prezidentem. Tak to je, tak to má být a ještě bych řekl – a takto je to normální, protože to tu vždycky třeba takto nebylo. Zvlášť v této mezinárodní situaci, která je opravdu obtížná, je důležité, abychom v těch klíčových věcech mluvili jedním hlasem.
A dovolte mi zrekapitulovat: Miloš Zeman jmenoval vládu tak, jak jsem mu ji navrhl, to znamená jak vzešla z voleb a jména, se kterými jsem já přišel. Miloš Zeman odsoudil navzdory očekáváním mnohých ruskou agresi na Ukrajinu, podporuje naši pomoc Ukrajině, já mám možnost zastupovat pana prezidenta na summitech NATO, kam normálně jezdí prezident republiky, když se toho nemůže ze zdravotních důvodů zúčastnit. Je tu celkem nová situace, že v těch klíčových věcech, přestože na spoustu věcí máme s Milošem Zemanem prostě odlišné názory a vidíme svět jinak, tak u těchto klíčových věcí teď ČR v zahraničí mluví jedním hlasem a to je důležité pro naši bezpečnost, pro naši reputaci, pro důvěryhodnost ČR.“
Není ale u milostí čas na změnu? Třeba aby je kontrasignoval premiér?
„Lze o tom vést nekonečné debaty. Jako politolog odpovím takhle: všechno neošetříte dokonale zákonem. Ústavní systém předpokládá, že lidé volení do klíčových funkcí, respektují nějaká pravidla, tradice a hodnoty a chovají se zdrženlivě, rozumně a tak, aby nerozdělovali společnost.
Debatu o milostech můžeme vést, i o kontrasignaci, ale je důležité: pokud lidé chtějí, aby to bylo jinak, budou mít příležitost za necelý rok při volbě.“
Říkáte prozápadní… vy třeba věříte prezidentovi, když teď odsuzuje Vladimíra Putina a chování Ruska? A přitom má pořád po svém boku třeba poradce spjatého s Moskvou Martina Nejedlého?
„Nechci být mluvčím prezidenta. Ale my se vídáme každý měsíc a řekl bych, že Miloš Zeman je opravdu zklamán z toho, jak se zachoval Putin a Rusko a s agresí na Ukrajině hluboce nesouhlasí. V tomto směru jeho postoj chápu jako opravdu autentický.
Pokud někomu vadí okolí pana prezidenta, to nejde změnit jinak, než že po volbách tady bude prezident, kterého lidi chtějí, který respektuje Ústavu, prozápadní orientaci, ústavní tradice a je důstojnou hlavou státu.“
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Proč v současné době ODS stále nemá kandidáta, kterého by podpořila, proč veřejně nedeklarovala – ano, toho nebo tu bychom chtěli na Hrad?
„Protože je brzo, není to ještě potřeba. Vedeme debaty o tom, kdo to má být. Já vůbec netrvám na tom – a ODS netrvá na tom –, že to bude kandidát z řad ODS. My chceme, aby to byl kandidát koalice Spolu, nemusí to být ani z jedné z našich stran. Může to být nezávislá osobnost, která bude mít podobné představy o funkci prezidenta a bude sdílet hodnoty, které sdílíme my. A my ho podpoříme.
Co je pro nás důležité, je, aby to byla osobnost, která bude mít reálnou šanci vyhrát, porazit všechny populisty, extremisty, radikály, kteří se budou o tu funkci pravděpodobně ucházet. Abychom měli šanci nabídnout veřejnosti co nejdůstojnějšího kandidáta, který bude mít reálnou šanci ty volby vyhrát. A že toto není jednoduchý úkol, to si musíme představit i na tom, že k prezidentským volbám chodí i ti voliči, kteří nechodí k jinému typu voleb. Takže to není tak: vy jste vyhráli volby, tak tam někoho postavte a vyhrajete.“
Od několika zdrojů se nám doneslo i to, že se v jednu chvíli poměrně vážně skloňovalo vaše jméno a měl jste říci: ještě ne. Je to pravda?
Ne. Ale jestli se někde skloňuje moje jméno, to já vyloučit nemohu. V poslední době jsem to i slyšel častěji, ale já jsem dostal velkou důvěru od lidí pro to, abych byl předsedou vlády. A když si všichni vzpomeneme, jak probíhala kampaň před posledními parlamentními volbami – ona ta kampaň nakonec byla vlastně i o těch premiérských kandidátech. A já jsem lidem slíbil, že to budu dělat, dostal jsem pro to důvěru a chci to dělat. Myslím si, že funkce předsedy vlády je důležitá. Nechystám se to opustit.
Fiala? Pouhý ubohý chrlič frází, bludů a nic neřešících moudrostí...