Americká základna v Česku? Fiala řekl, co je důležitější. A popíračům války poslal ostrý vzkaz
Premiér Petr Fiala (ODS) nadále odmítá, že je ve hře zřízení americké základny na území Česka. Jako důležitější nyní vidí posilování východního křídla severoatlantické aliance. Fiala to řekl v pořadu Ptám se, pane premiér na Blesk.cz. Popíračům války na Ukrajině vzkázal, že záběry zvěrst jsou reálné, sám zažil „smutný pohled“ v Kyjevě. Cesty do okupované země jsou podle něj nadále důležité a je dobře, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) tam dnes vyrazil.
„To, co je důležité, je bavit se o posilování východního křídla severoatlantické aliance,“ řekl Fiala na otázku, zda by měla smysl americká základna v Česku. Podle něj je tato debata aktuálně nereálná. „Bylo nám svěřeno velení (…) to je věc, na kterou může být Česká republika hrdá,“ navázal s přítomností českých vojáků ve východním křídle NATO.
Osobně americké vojáky vnímá jako „jednu z variant, jak posílit bezpečnost České republiky“, nicméně to je jeho pocit, jako premiér Česka tvrdí, že země musí hlavně navýšit prostředky na obranu. A hlavně je navýšit chytře. „Peníze, které jdou na obranu, to není jen o tom, že někam dáte nějakou částku. Ta částka se musí pořádně využít,“ popsal Fiala.
O americké vojenské základně na českém území se začalo diskutovat poté, co ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že po Velikonocích chce se svým americkým protějškem Ljoydem Austinem otevřít mimo jiné téma americké přítomnosti v Česku. Vláda poté uvedla, že žádnou nabídku na stole nemá, bude však jednat o obranné smlouvě mezi Českem a USA.
Je to tragédie, říká Fiala
Následně Fiala promluvil k popíračům války na Ukrajině. „To, co se tady děje, je, že někteří naši občané jsou bohužel součástí dezinformační kampaně Ruska,“ popsal a přidal jasný vzkaz. „Ty zprávy jsou reálné. Bohužel. Ty záběry, které vidíme, jsou záběry opravdové. Je to tragédie,“ uvedl.
Rusko se podle něj dopouští válečných zločinů. „To je tak strašné… každý člověk, který má trochu citu, musí cítit soucit,“ konstatovat premiér. Podle něj ruská agrese není v žádném případě ospravedlnitelná. „My se musíme snažit pomoci Ukrajině bránit se Rusku,“ zdůraznil.
Popsal v této souvislosti svou cestu do ostřelovaného Kyjeva. Fiala ji podnikl před měsícem se svým slovinským protějškem Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. V ostřelované metropoli se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Jejím cílem bylo podle Fialy vyjádřit podporu Ukrajině. Že to ocenilo mezinárodní společenství, bylo druhotné, uvedl. Kritiku expremiéra Andreje Babiše (ANO), který pro Blesk řekl „vzal ho s sebou Morawiecki do vlaku. To nebyla česká iniciativa“, pak okomentoval slovy: „Nezajímá, co si o tom myslí Andrej Babiš“. Naopak ho zajímá, jak návštěvu vnímala ukrajinská strana. V Kyjevě byl podle svých slov svědkem smutného pohledu.
Zdůraznil také aspekt, že cesta byla vykonána společně s Polskem. „Polsko je dneska zemí, která hraje velkou roli ve střední Evropě,“ řekl předseda vlády. „Dneska se bude nově rozhodovat o světovém řádu. O roli NATO, o roli EU. Nově se koncipuje energetická bezpečnost. V tom musí Česká republika hrát klíčovou roli,“ navázal, proč je třeba podobná témata řešit.
Ocenil i současnou cestu šéfa Senátu Miloše Vystrčila na Ukrajinu. „Má smysl. Je třeba mluvit s ukrajinskými kolegy,“ řekl o ní.
Odmítl pak nastínit, zda se Česko chystá vyhostit ruského velvyslance v Praze Alexandra Zmejevského. Podle něj už Česko udělalo hodně, hlavně po kauze Vrbětice. Tehdy vyhostilo několik desítek ruských diplomatů. „Ono už se moc jít níž nedá,“ uvedl premiér.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
Když Fiala cítí soucit s Ukrajinci,proč tedy podporuje dál jejich zabíjení vyzbrojováním Ukrajiny?A to až do té doby než dostanou ti Rusové rozum?Asi se spoléhá na pořekadlo,moudřejší ustoupí.Ale spíš si myslím,že moudrost je pro něho neznámý pojem.Stačí se podívat na jeho zafixovaný úsměv.