Akce „železničních partyzánů“? Někdo u hranic s Ukrajinou v Rusku poškodil důležité koleje
V ruském městě Šebekino v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, byla poničena železniční trať u mostu přes řeku Něžegol. Informovala o tom dnes ruská média s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova. V důsledku incidentu nebyl nikdo zraněn ani zabit, napsal Gladkov na telegramu. Kdo trať poškodil, není z dostupných informací zřejmé.
Gladkov neuvedl, co přesně železniční trať poničilo, na místo se podle něj vydali vyšetřovatelé. Obyvatelé města Šebekino údajně slyšeli kolem sedmé hodiny ranní místního času exploze, píše list The Moscow Times. Později začaly místní mateřské školky podle listu Kommersant dostávat falešná oznámení o bombách. Místní představitel Vladimir Ždanov v reakci uvedl, že jejich cílem byla snaha destabilizovat situaci.
Úřady v Belgorodské oblasti v pondělí zavedly v regionu „žlutý“ stupeň teroristického ohrožení, upozornil Kommersant s odkazem na druhý ze tří takových stupňů v Rusku. K podobnému kroku se podle médií uchýlilo nejméně šest ruských oblastí hraničících s Ukrajinou. Úřady Belgorodské oblasti obyvatelům doporučily, aby se vyhýbali přeplněným místům a hlásili podezřelé osoby nebo předměty v blízkosti obytných budov.
Dnešní incident se odehrál v době, kdy Rusko začalo militarizovat své pohraniční regiony v blízkosti Ukrajiny tím, že zvýšilo výstrahy před hrozbou, postavilo vojenská kontrolní stanoviště a mobilizovalo místní obyvatele, což je znamením, že se ruské válečné úsilí přesouvá na východní Ukrajinu, upozornil server The Guardian.
Ten také poznamenal, že Rusko se při přepravě vojenského vybavení do značné míry spoléhá právě na železnice. Poškozená trať se nachází jen několik kilometrů od hranic a leží na zásobovací trase mezi Ruskem a ukrajinským územím, které invazní jednotky drží poblíž města Izjum u Donbasu, podotkl server.
Belgorodská oblast od začátku ruské invaze na Ukrajině ohlásila několik incidentů, například na začátku dubna tam vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle Gladkova na zařízení zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.
Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov dnes podle agentury Interfax-Ukrajina prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemi. „Je možné, že tyto útoky budou podány jako pomsta Ukrajinců za Buču a Kramatorsk a jako ospravedlnění pro krutost proti ukrajinským civilistům,“ uvedl Budanov.
The Guardian rovněž připomíná „železniční partyzány“, kteří v Bělorusku provedli během prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu řadu sabotáží ve snaze narušit zásobovací vlaky mířící z této země k ruským jednotkám na severu Ukrajiny.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
