Akce „železničních partyzánů“? Někdo u hranic s Ukrajinou v Rusku poškodil důležité koleje
V ruském městě Šebekino v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, byla poničena železniční trať u mostu přes řeku Něžegol. Informovala o tom dnes ruská média s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova. V důsledku incidentu nebyl nikdo zraněn ani zabit, napsal Gladkov na telegramu. Kdo trať poškodil, není z dostupných informací zřejmé.
Gladkov neuvedl, co přesně železniční trať poničilo, na místo se podle něj vydali vyšetřovatelé. Obyvatelé města Šebekino údajně slyšeli kolem sedmé hodiny ranní místního času exploze, píše list The Moscow Times. Později začaly místní mateřské školky podle listu Kommersant dostávat falešná oznámení o bombách. Místní představitel Vladimir Ždanov v reakci uvedl, že jejich cílem byla snaha destabilizovat situaci.
Úřady v Belgorodské oblasti v pondělí zavedly v regionu „žlutý“ stupeň teroristického ohrožení, upozornil Kommersant s odkazem na druhý ze tří takových stupňů v Rusku. K podobnému kroku se podle médií uchýlilo nejméně šest ruských oblastí hraničících s Ukrajinou. Úřady Belgorodské oblasti obyvatelům doporučily, aby se vyhýbali přeplněným místům a hlásili podezřelé osoby nebo předměty v blízkosti obytných budov.
Dnešní incident se odehrál v době, kdy Rusko začalo militarizovat své pohraniční regiony v blízkosti Ukrajiny tím, že zvýšilo výstrahy před hrozbou, postavilo vojenská kontrolní stanoviště a mobilizovalo místní obyvatele, což je znamením, že se ruské válečné úsilí přesouvá na východní Ukrajinu, upozornil server The Guardian.
Ten také poznamenal, že Rusko se při přepravě vojenského vybavení do značné míry spoléhá právě na železnice. Poškozená trať se nachází jen několik kilometrů od hranic a leží na zásobovací trase mezi Ruskem a ukrajinským územím, které invazní jednotky drží poblíž města Izjum u Donbasu, podotkl server.
Belgorodská oblast od začátku ruské invaze na Ukrajině ohlásila několik incidentů, například na začátku dubna tam vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle Gladkova na zařízení zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.
Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov dnes podle agentury Interfax-Ukrajina prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemi. „Je možné, že tyto útoky budou podány jako pomsta Ukrajinců za Buču a Kramatorsk a jako ospravedlnění pro krutost proti ukrajinským civilistům,“ uvedl Budanov.
The Guardian rovněž připomíná „železniční partyzány“, kteří v Bělorusku provedli během prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu řadu sabotáží ve snaze narušit zásobovací vlaky mířící z této země k ruským jednotkám na severu Ukrajiny.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
