Mafiáni zneužívají uprchlíky, varuje Středula. Vládu žádá o pozastavení agenturního zaměstnávání
V Česku už je asi 300 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Už jen zlomek, zhruba 900 jich zůstává v ubytování humanitárního typu, tedy například v tělocvičnách. Po jednání tripartity to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle šéfa obdorů Josefa Středuly ale situace uprchlíků začaly zneužívat agenturní zaměstnavatelé.
Za podíl na tom, že drtivá většina ze zhruba 300.000 příchozích našla lepší bydlení, poděkoval předseda vlády nevládním organizacím, krajům s obcím. Uprchlickou vlnu zvedl útok Ruska na Ukrajinu 24. února.
Mnohem vážnější je podle šéfa odborů Josefa Středuly situace u zaměstnávání běženců. Jejich situace podle něj zneužívají agentury. „Mafiáni nabízejí práci na 6 dnů, 12 až 14 hodin denně, za 120 korun na hodinu. Není možné, aby ve stavu nouze někdo tak flagrantně zneužíval jejich situaci,“ popsal zkušenosti Středula. Žádá, aby vláda dočasně pozastavila agenturní zaměstnávání.
Stát podle ministra práce a sociálních věcí řeší, kde uprchlíky zaměstnat. „Chceme identifikovat lokality, které můžeme nabízet uprchlíkům, aby měli práci,“ řekl Jurečka.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.
Ruské ministerstvo obrany vpodvečer uvedlo, že jeho síly získaly kontrolu nad obcí Zarične v regionu města Kramatorsk, v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Moskva pro obec používá jméno Kirovsk, které nesla do roku 2016.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna je už šest dní bez vnějších zdrojů elektrické energie, uvedl dnes na X šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který situaci označil za kritickou.
Grossi v příspěvku zveřejnil fotografii ze setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou na bezpečnostním fóru ve Varšavě. „Bavili jsme se o kritické situaci v Záporožské jaderné elektrárně, teď šest dní bez vnějšího zdroje elektřiny. MAAE pracuje na obnovení dodávek, aby zajistila jadernou bezpečnost,“ napsal ke snímku Grossi.
O tom, že elektrárna, která je nyní pod ruskou kontrolou, přišla o dodávky elektřiny, MAAE informovala minulý týden v úterý s tím, že příčiny výpadku vyšetřuje. Poznamenala také, že se tak stalo už podesáté od začátku války na Ukrajině.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu, doplnil Jurečka. Kdy by ohrožené firmy mohly na zkrácenou práci se státním příspěvkem přejít, neupřesnil.
„Čekáme na indikátory, abychom mohli opatření (kurzarbeit) zacílit a pomohli firmám situaci překonat. Příprava kurzarbeitu se rozběhla,“ uvedl Jurečka. Potřebné ukazatele k zacílení podpory by podle něj jeho úřad měl od ministerstev průmyslu a financí či od zaměstnavatelů dostat „během týdne dvou“. Poté se dokončí návrh vládního nařízení s vymezením odvětví či firem a dobou zkrácení výroby.
Předpis musí ještě schválit Evropská komise. Ta podle Jurečky přislíbila rychlou notifikaci. Bez ní ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. „Proces jsme schopni udělat poměrně rychle,“ dodal ministr práce.
Firmy v potížích
Podle něj se řada firem dostala kvůli válce do složité situace, a to kvůli výpadku vývozu či surovin. Společnosti se potýkají i s prudkým růstem cen a zdražováním energií. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák už po březnovém jednání tripartity řekl, že vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu je „na hraně nutnosti použití kurzarbeitu“.
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Přesné podmínky s určením regionu, odvětví či oboru, doby vyplácení a rozsahem zkrácení pracovní doby stanoví vláda ve svém nařízení.
Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
