Mafiáni zneužívají uprchlíky, varuje Středula. Vládu žádá o pozastavení agenturního zaměstnávání
V Česku už je asi 300 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Už jen zlomek, zhruba 900 jich zůstává v ubytování humanitárního typu, tedy například v tělocvičnách. Po jednání tripartity to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle šéfa obdorů Josefa Středuly ale situace uprchlíků začaly zneužívat agenturní zaměstnavatelé.
Za podíl na tom, že drtivá většina ze zhruba 300.000 příchozích našla lepší bydlení, poděkoval předseda vlády nevládním organizacím, krajům s obcím. Uprchlickou vlnu zvedl útok Ruska na Ukrajinu 24. února.
Mnohem vážnější je podle šéfa odborů Josefa Středuly situace u zaměstnávání běženců. Jejich situace podle něj zneužívají agentury. „Mafiáni nabízejí práci na 6 dnů, 12 až 14 hodin denně, za 120 korun na hodinu. Není možné, aby ve stavu nouze někdo tak flagrantně zneužíval jejich situaci,“ popsal zkušenosti Středula. Žádá, aby vláda dočasně pozastavila agenturní zaměstnávání.
Stát podle ministra práce a sociálních věcí řeší, kde uprchlíky zaměstnat. „Chceme identifikovat lokality, které můžeme nabízet uprchlíkům, aby měli práci,“ řekl Jurečka.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství týkajícímu se války na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a čerstvou nálož zpráv vám přineseme zase v sobotu ráno.
Ukrajinské drony dosáhly Volgogradu a zničily dva letouny Su-34. SBU a ukrajinské jednotky speciálních operací zaměřily útok na letiště Marinovka ve Volgogradské oblasti. V důsledku toho byly zničeny dvě ruské stíhačky Su-34 a další dvě byly poškozeny. Jedná se o tytéž multifunkční bombardéry, které se aktivně používají k shazování řízených leteckých pum (KAB) na ukrajinská města. Podle SBU byl úder proveden pomocí dronů dlouhého doletu.
Propalestinští aktivisté ničí ukrajinskou vojenskou pomoc v hodnotě 1,1 milionu dolarů a údajně si ji pletou s izraelskou, informují média. Aktivisté si údajně mysleli, že vybavení bude dodáno Izraeli.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu, doplnil Jurečka. Kdy by ohrožené firmy mohly na zkrácenou práci se státním příspěvkem přejít, neupřesnil.
„Čekáme na indikátory, abychom mohli opatření (kurzarbeit) zacílit a pomohli firmám situaci překonat. Příprava kurzarbeitu se rozběhla,“ uvedl Jurečka. Potřebné ukazatele k zacílení podpory by podle něj jeho úřad měl od ministerstev průmyslu a financí či od zaměstnavatelů dostat „během týdne dvou“. Poté se dokončí návrh vládního nařízení s vymezením odvětví či firem a dobou zkrácení výroby.
Předpis musí ještě schválit Evropská komise. Ta podle Jurečky přislíbila rychlou notifikaci. Bez ní ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. „Proces jsme schopni udělat poměrně rychle,“ dodal ministr práce.
Firmy v potížích
Podle něj se řada firem dostala kvůli válce do složité situace, a to kvůli výpadku vývozu či surovin. Společnosti se potýkají i s prudkým růstem cen a zdražováním energií. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák už po březnovém jednání tripartity řekl, že vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu je „na hraně nutnosti použití kurzarbeitu“.
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Přesné podmínky s určením regionu, odvětví či oboru, doby vyplácení a rozsahem zkrácení pracovní doby stanoví vláda ve svém nařízení.
Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
