Akce „železničních partyzánů“? Někdo u hranic s Ukrajinou v Rusku poškodil důležité koleje
V ruském městě Šebekino v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, byla poničena železniční trať u mostu přes řeku Něžegol. Informovala o tom dnes ruská média s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova. V důsledku incidentu nebyl nikdo zraněn ani zabit, napsal Gladkov na telegramu. Kdo trať poškodil, není z dostupných informací zřejmé.
Gladkov neuvedl, co přesně železniční trať poničilo, na místo se podle něj vydali vyšetřovatelé. Obyvatelé města Šebekino údajně slyšeli kolem sedmé hodiny ranní místního času exploze, píše list The Moscow Times. Později začaly místní mateřské školky podle listu Kommersant dostávat falešná oznámení o bombách. Místní představitel Vladimir Ždanov v reakci uvedl, že jejich cílem byla snaha destabilizovat situaci.
Úřady v Belgorodské oblasti v pondělí zavedly v regionu „žlutý“ stupeň teroristického ohrožení, upozornil Kommersant s odkazem na druhý ze tří takových stupňů v Rusku. K podobnému kroku se podle médií uchýlilo nejméně šest ruských oblastí hraničících s Ukrajinou. Úřady Belgorodské oblasti obyvatelům doporučily, aby se vyhýbali přeplněným místům a hlásili podezřelé osoby nebo předměty v blízkosti obytných budov.
Dnešní incident se odehrál v době, kdy Rusko začalo militarizovat své pohraniční regiony v blízkosti Ukrajiny tím, že zvýšilo výstrahy před hrozbou, postavilo vojenská kontrolní stanoviště a mobilizovalo místní obyvatele, což je znamením, že se ruské válečné úsilí přesouvá na východní Ukrajinu, upozornil server The Guardian.
Ten také poznamenal, že Rusko se při přepravě vojenského vybavení do značné míry spoléhá právě na železnice. Poškozená trať se nachází jen několik kilometrů od hranic a leží na zásobovací trase mezi Ruskem a ukrajinským územím, které invazní jednotky drží poblíž města Izjum u Donbasu, podotkl server.
Belgorodská oblast od začátku ruské invaze na Ukrajině ohlásila několik incidentů, například na začátku dubna tam vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle Gladkova na zařízení zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.
Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov dnes podle agentury Interfax-Ukrajina prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemi. „Je možné, že tyto útoky budou podány jako pomsta Ukrajinců za Buču a Kramatorsk a jako ospravedlnění pro krutost proti ukrajinským civilistům,“ uvedl Budanov.
The Guardian rovněž připomíná „železniční partyzány“, kteří v Bělorusku provedli během prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu řadu sabotáží ve snaze narušit zásobovací vlaky mířící z této země k ruským jednotkám na severu Ukrajiny.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
