Je to oficiální: Evropská unie na sankční seznam přidala Putinovy dcery, přibyli i další oligarchové
Evropská unie dnes zařadila na sankční seznam dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina či několik oligarchů blízkých Kremlu. Figuruje mezi nimi například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká i stavebního magnáta Arkadije Rotenberga či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa. Jména EU zveřejnila ve svém oficiálním věstníku.
Evropský blok také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Kromě toho zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Unie také zakáže dovoz některých ruských komodit včetně dřeva, cementu, vodky či kaviáru. Ruské firmy rovněž ztratí přístup k veřejným zakázkám v členských zemích.
„Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nehumánní a agresivní chování ruských jednotek a dát lidem rozhodujícím v Kremlu jasně najevo, že za svou nelegální agresi draze zaplatí,“ uvedl ke schválení balíku opatření šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je nyní s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a slovenským premiérem Eduardem Hegerem na cestě do Kyjeva. Postihy podle něj sedmadvacítka iniciovala v reakci na „zvěrstva spáchaná ruskými vojenskými silami v Buči a dalších místech okupovaných Ruskem“, kde se po jejich odchodu našly stovky těl mnohdy spoutaných civilistů v masových hrobech.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.
Americký viceprezident J. D. Vance v neděli v televizi Fox News potvrdil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal o prodej řízených střel Tomahawk evropským zemím, aby je mohly předat Kyjevu, píše BBC. Zelenskyj sám uvedl, že se na to prezidenta Donalda Trumpa zeptal v pátečním rozhovoru pro Axios.
Bělgorod po útoku utrpěl „významné výpadky proudu“. Ukrajinská armáda zahájila v Belgorodské oblasti „úder na infrastrukturu“, potvrdil guvernér Vjačeslav Gladkov. Novináři již dříve informovali o úderu na tepelnou elektrárnu a výpadku proudu. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
„Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně značným. V současné době vyhodnocujeme důsledky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a potřebné, připojili k záložní výrobě, a kde to bude možné, ji znovu připojili, abychom uspokojili potřeby obyvatel a našich podniků,“ uvedl Gladkov v příspěvku na telegramu.
Unijní státy se dohodly, že nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději čtyři měsíce od chvíle, kdy sankce dnes večer publikací v oficiálním věstníku EU vstoupily v platnost.
Sankční listina se rozrostla na 1091 osob
Na seznam lidí, kteří mají zablokovaný majetek v Unii a zakázaný vstup na její území, přibyly Putinovy dcery Marija Voroncovová (36) a Jekatěrina Tichonovová (35). Sankce se nově vztahují i na Děripasku, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Potrestán byl i stavební magnát Rotenberg či Sulejman Kerimov, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus. Seznam se rozšířil také o 179 představitelů samozvaných vlád a parlamentů separatistické Doněcké a Luhanské republiky. Sankční listina zavedená po anexi Krymu v roce 2014 tak bude po dnešku obsahovat 1091 lidí a 80 firem či institucí.
Lodě pod ruskou vlajkou budou mít zakázáno kotvit v unijních přístavech. Ruští a běloruští nákladní dopravci nebudou smět přepravovat zboží do členských zemí. Z obou zákazů však bude povolena řada výjimek včetně přepravy paliv, potravin nebo léků. Unijní země také přestanou do Ruska vyvážet některé vyspělé technologie včetně kvantových počítačů, specifických polovodičů či chemikálií používaných v rafineriích.
Zákaz se vztahuje také na letecké palivo a aditiva, která by mohla využívat ruská armáda. Sedmadvacítka se naproti tomu zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo. Úplnému odstřižení od ruských energií se brání především Německo, Rakousko či Maďarsko, podle diplomatů však podpora tohoto kroku roste. Bavit se o něm budou v pondělí ministři zahraničí členských zemí.
