Julie s Alisou utekly z ostřelovaného Mariupolu do Čech: S dětmi se už nemají kam vrátit
Alisa s Julií a se dvěma syny mají za sebou osmidenní náročnou cestu za záchranou vlastních životů. Z ostřelovaného Mariupolu se jim nakonec podařilo uprchnout do České republiky. Cestou se ale se svými dětmi museli proplétat skrze nastražené miny nebo mrtvá těla.
Celkem dva týdny se Alisa s Julií skrývaly v podzemí zničeného panelového domu. Když ostřelování pominulo, vydaly se svobodné matky se dvěma syny (8 a 11) na cestu. A to jen se základními potravinami, což byly sušenky a voda. Vzaly si s sebou i ukulele.
Cesta jim trvala dlouhých osm dní a byla dlouhá asi sto kilometrů. „Rozhodly jsme se, že pokud zemřeme, postavíme se tomu tváří v tvář, místo abychom se schovávaly," popsala agentuře Reuters Alisa Artiuková (31). Cestou potkávaly mrtvé lidi nebo nastražené miny. „Chtěly jsme odejít z Mariupolu kvůli ostřelování. Všechno explodovalo,“ dodala.
Zpátky už se zřejmě nemají kam vrátit. Rakety zničily zrekonstruovaný byt jednatřicetileté Alisy, Julie Bojková (34) pak přišla o celý dům. Ten po zásahu začal hořet, ztratila tak úplně všechno.
Teď společně ale bydlí v České republice, asi 120 kilometrů od Prahy v jedné z chat. Prioritou pro ně teď je naučit se česky a začít pracovat. „Moje mysl a srdce zůstávají v Mariupolu kvůli mé rodině. Nevím, co se s nimi stalo,“ vypráví Julie.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
